„Za Fialovi vlády se linula z úst vládního zmocněnce na adresu občanů slova o sviních. Za Babišovi vlády se z úst vládního zmocněnce linou slova o deratizaci parazitů ve státní správě… tak kde je v dnešní době vlastně svoboda slova?“ uvedla novinářka Jana Bobošíková rozhovor s Lenkou Procházkovou a poprosila ji o srovnání doby před rokem 1989 s dneškem.

Procházková uvedla, že nejtěžší období zažila během nástupu normalizace v 70. letech. Normalizační režim podle ní fungoval jako systém s jasně danými pravidly, kdy lidé, kteří se nepouštěli do konfliktu s režimem, nebyli výrazně postihováni.

„Je to takový tvrdší, řekla bych. Ale možná je to proto, že už vím, kam to vede, a dopředu to dokážu předvídat,“ řekla.

Velký rozdíl dnes oproti době svého mládí vnímá Procházková v hrozbě války. Vyzvala proto k nadhledu při hodnocení aktuální situace. „Myslím, že nejdůležitější je, aby se ta vláda udržela. Protože kdyby se rozpadla, tak by tam přišel někdo daleko horší a to bychom teprve koukali,“ řekla.

„Samozřejmě jsem kritikem Babišovy vlády, ale vidím, že nic jiného nemáme k dispozici,“ uvedla Procházková a varovala před mainstreamovými médii, které podle Procházkové neuznaly výsledky parlamentních voleb a snaží se vládu Andreje Babiše rozložit zevnitř.

Spor o slovník politiků

Novinářka Bobošíkové zde ovšem znovu připomněla slova vládního zmocněnce Filipa Turka o deratizaci parazitů a zeptala se Procházkové, zda si i současná vláda nenabíhá na kritiku.

Procházková na to odpověděla, že slovník Filipa Turka ji nijak neuchvátil. „Každý se chová, jak byl vychovanej. Pokud to takhle bude pokračovat, tak se tím samozřejmě diskreditují. Ale myslím si, že to je malichernost,“ přiznala Procházková, že to vnímá jen pouze coby detail doplňující větší obraz.

Bobošíková se nedala zarazit. Připomněla, že i druhá světová válka začínala „odlidštěním“. „Jestliže tady z jedné strany spektra máme slovník svině a z druhé paraziti… Když občané doufali v lepší vládu, nemysleli si, že tam nebude platit porevoluční „nejsme jako oni“?“ navrhla.

Zde s ní Procházková souhlasila. Dnešní politika je dle jejího názoru „celkově zhrublá“ a takto vyostřený slovník za normalizace dle její paměti nebyl.

„Dneska pořád ještě můžeme mluvit nahlas. Navíc máme sociální sítě, kde myslím bude probíhat hlavní souboj,“ zmínila Procházková, že právě na internetu je stále zachovaná veřejná debata. „Kdo kouká na televizi? Těch pár studentů, co protestuje? Ti určitě ne.“

Snaha přepsat historii

Letos se má poprvé sudetoněmecké sdružení pořádat v Česku, konkrétně v Brně na konci května.

„Vím, jak to probíhalo – 260 tisíc vyhnaných Čechů do vnitrozemí, kteří přespávali ve stanových městečkách a nechali tam veškerý majetek. A teď nám Němci budou říkat, že tam jsou jejich domovy?“ nechápe Procházková.

Na sudetoněmeckém sjezdu očekává potyčky. Situace už je dle jejího názoru vyhrocená natolik, že by se nedivila ani vypuknutí nepokojů v Brně.

Za nejdůležitější nyní považuje záchranu českého jazyka, kultury a vyhnout se válce. Všechno ostatní lze podle jejího názoru spravit.

„Jakmile bude přetržená kontinuita politického národa, tak je konec. To je nekřehčí. A jak víme, stačí dvě generace, aby nastalo zapomnění,“ řekla Procházková.

A jak lze podle publicistky Procházkové zabránit přepsání historie? „Pokud nevypnou proud, tak je tady šance, že se národ sjednotí,“ říká s odkazem na sociální sítě a internet. Šance odhaduje na 70 procent ku 30 procentům.

Psali jsme:

„Zamaskujeme se a půjdeme tam.“ Babiš chystá akci v Praze

„Nezaplatili dost.“ Trump zpochybnil dohodu s Íránem

Rozhovory PL- Filip Turek

Macinka štípl Koláře: Na summit pojede místo Pavla Landovský