Horská se prý už delší dobu věnuje tomu, že porovnává vládní sliby na téma, jak pomůže lidem v koronavirové krizi, a porovnává je s realitou, jak premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho kolegové lidem opravdu pomáhají.

„Je to velmi smutný příběh. Ten výsledný obrázek je smutný, protože ta slibovaná pomoc je vyšší. Když se porovnáme s ostatními státy, tak Česká republika exceluje v jednom – ve slibech. Ale výsledná čísla jsou smutná. Beru to spíše jako politické PR ve stylu ‚já dávám, já rozhoduju‘. A přitom je to i pomoc, která jde ze zdrojů EU. O tom se také často nemluví,“ upozornila Horská s tím, že vláda slibuje, jak do ekonomiky napumpuje bilion korun, tedy jeden tisíc miliard, ale v praxi zatím vydala na pomoc asi dvacet dva miliard.

Zdůraznila, že každý den stojícího hospodářství stojí naši ekonomiku den co den tři až čtyři miliardy korun. Vláda by proto skutečně měla podnikatelům pomoct, protože sama dobře ví, že ekonomiku zastavila svými opatřeními ona sama. V praxi  je to ale tak, že podnikatelé musejí dokládat, že na pomoc mají nárok, a stát na ně ještě posílá kontroly.

Pertold dal dámě jednoznačně za pravdu. „Pokud se stát nevzpamatuje, nepodpoří víc ekonomiku, nerozšíří kurzarbeit, tak ta krize tady s námi bude velmi dlouho,“ varoval Pertold s tím, že když už vláda zavedla např. kurzarbeit, tak ho okopíruje z Německa, kde stát skutečně firmám pomáhá, když za jistých okolností dává zaměstnavatelům až 100 procent náhrady na mzdy. To se v Česku neděje.

Niedermayer dal svým předřečníkům za pravdu. Zdůraznil, že pomoc vydáváme příliš pomalu v porovnání se Švýcarskem či Rakouskem. Česká vláda volí příliš byrokratický přístup a často odmítá pouštět na veřejnost informace, s nimiž by experti mohli pracovat a vládě pomoct.