Advokátka Samková na úvod rozhovoru poznamenala, že žije v těsné blízkosti u domu expremiéra Petra Fialy (ODS), avšak příliš pozitiv k někdejšímu předsedovi vlády necítí. A byť nynější kabinet ministerského předsedy Andreje Babiše (ANO) vnímá pozitivněji, podotýká, že očekávání měla vůči němu již od počátku značná, avšak „ne všechna byla naplněna“.
Kdo může za zhrubnutí české společnosti?Anketa
Dle Samkové však mimo tyto dva plusové body má i současná vláda své „rezervy“. Ty dle ní panují zejména ve směru k Evropské unii. „Tam bych bývala očekávala podstatně radikálnější změnu,“ říká s tím, že podobnou změnu směřování po nástupu Babišovy vlády by očekávala i u „proukrajinských a ukrajinských aktivit“. „Protože v podstatě poté, co se podařilo nějakým způsobem – já neříkám, že zastavit –, ale dejme tomu, že nás tak islamistická vlna zatím lehce obchází, tak nás ta ukrajinská neobešla a my si dnes můžeme demokraticky vybrat, s pomocí koho ztratíme svoji státnost. Jestli pomocí anexe Ukrajiny a našich takzvaných investic do Ukrajiny, anebo pro změnu po tisíci letech opět pomocí Německa,“ podotýká.
V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz advokátka zmínila obavy, že „naše finanční provázanost ve směru k ukrajinským dluhům je už taková, že jsme se v podstatě stali součástí ukrajinského rozpočtu“. U ukrajinských dluhů podle ní nemáme veřejná data, za co vůbec ručíme, a dané peníze přitom podle advokátky „měly zcela evidentně sloužit minimálně na mandatorní výdaje v České republice.“
Přestože Česko za nejnovější a zdaleka největší balík finanční pomoci Ukrajině neručí, za vlády Petra Fialy se Česká republika na zárukách pro menší půjčky na provoz napadené země podílela. Samková daný krok hodnotí s tím, že minulá vláda se měla dopustit hned dvou škod. „Já to ze strany Petra Fialy a jeho vlády považuji za vlastizradu, protože upřednostnil zájmy jiného státu a občanů jiného státu před zájmy občanů České republiky, čímž paradoxně, podle mého názoru, i zdiskreditoval humanitární pomoc jako takovou,“ řekla.
Za nepřijatelné označuje i financování zbraní pro Ukrajinu ze soukromých zdrojů, jako byly různé sbírky. „Na to se nezmohli ani nacisti,“ netají se Samková tvrdou kritikou k vybírání peněz veřejností pro Ukrajinu s přídavkem, že dokonce i nacistický režim měl peníze od veřejnosti pro vojáky vybírat pouze na vybavení, a nikoliv přímo na zbraně.
Sudetské Němce do Brna pozvali „kolaboranti“, hodnotí Samková
Advokátka Samková se posléze v rozhovoru vrátila i k sudetoněmeckému sjezdu v Brně a zmínila i svůj zážitek z jednání s odsunutými Němci, po nichž její prarodiče koupili dům. Když posléze v 90. letech přijela jedna z potomkyň rodiny původních majitelů, měl se strýc Samkové po otevření dveří dočkat vyhrocené situace. „Ona na něj začala řvát, že jsme se jim o ten dům špatně starali… že je opadaná omítka. A můj strýc jí říkal: ‚A všimla jste si, že tady byl 40 let komunismus a že jsme byli rádi, že jsme přežili?‘“ líčí, jak setkání s původní majitelkou u objektu, který její prarodiče zaplatili, probíhalo.
Doplňuje, že se sama vydala i do Sudetoněmeckého muzea v Mnichově, což na ni naopak zanechalo velmi pozitivní dojem. „Bylo naprosto korektní. Skutečně vyvážené a nebyl tam ani stín jakéhokoli štvavého tónu,“ oceňuje.
Fotogalerie: - Proti Sudeťákům v Brně
Zmiňuje též česko-německou deklaraci z ledna 1997, která mimo jiné prohlásila spáchané křivdy oboustranně mezi oběma národy za problém minulosti. Současný brněnský sněm měl dle Samkové jednak vyvolat „černého ducha v kolektivní paměti národa“ a jeho organizátoři podle jejích slov „s odpuštěním hodili do hajzlu“ právě česko-německou deklaraci.
Osoby, které se podílely na pozvání Sudetoněmeckého krajanského sdružení do Brna a organizátory sjezdu na tomto místě Samková označila za „kolaboranty“. „Už tady zase máme zvací dopis,“ připojila s tím, že věc vnímá coby „součást vnitropolitického boje“ – a to nejen v Česku, ale na pozadí měnící se politické mapy i v Německu.
Fotogalerie: - Ne Sudetoněmcům v Brně
Co nás podle Samkové pojí s Kolumbií a jak to podle jejích vzpomínek „chodilo“ na Ukrajině již před válkou?
Proč míní, že mnichovská dohoda byla „dračí setba“ Beneše s Masarykem?
Proč považuje za necitlivé, že Sudetoněmecké krajanské sdružení bude mít sjezd zrovna v Brně?
A dal by se u konání sudetoněmeckého sjezdu uplatnit paragraf o činnosti pro cizí moc?
Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v rozhovoru s Klárou Samkovou na youtubovém kanálu serveru ParlamentníListy.cz ZDE.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Dokumenty, zásady a pravidla ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 11 čtenářů)
Souhlasíte, že organizátoři sudetoněmeckého sjezdu „hodili do hajzlu“ česko-německou deklaraci?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
