Jednání ministrů vnitra o imigrační krizi nakonec v Bruselu vyústilo v hlasování o schválení kvót na běžence. Ty tvrdě prosazovalo zejména Německo, proti se stavěly především země Visegrádské skupiny, za což si vysloužily řadu nelichotivých nálepek v západních médiích.

Nakonec se však ze skupiny oddělilo Polsko, které podle informací ČT hlasovalo pro zavedení kvót. Kromě zbylých zemí Visegrádu a Rumunska, hlasujících proti, nehlasovalo pro přijetí kvót Finsko, které se zdrželo hlasování.

Kvóty byly vyměřeny pro 120 tisíc běženců, kteří mají v současnosti oficiálně být na území EU. České republice by podle ČT měly připadnout tři tisíce z nich.