Jako první padl dotaz, jak se Lipovská dívá na to, že podle četných názorů je odvolání dozorčí komise útokem na nezávislost ČT. „Především mě překvapila intenzita reakcí na zcela standardní krok, který proběhl v souladu se zákonnými předpisy. Dozorčí komise Rady ČT nebyla odvolána poprvé, poprvé však po odvolání následoval zcela nestandardní nátlak na orgán, kterým veřejnost uplatňuje své právo na kontrolu činnosti České televize,“ říká radní.
Nátlak byl dle Lipovské zejména ze strany politiků. „Znepokojuje mě proto také vměšování Senátu, politický tlak od některých zákonodárců i některých složek moci výkonné,“ říká ekonomka a dodává: „Jako členka Rady ČT se cítím být pod velkým tlakem také ze strany ministra kultury Lubomíra Zaorálka z ČSSD. Pokud pan ministr tvrdí, že ‚volba nové dozorčí komise by za této situace byla jen další eskalací problémů, které Rada ČT v posledních dnech svým postupem vytvořila,‘ cítím v tom skutečné ohrožení nezávislosti a tlak na paralyzování činnosti Rady ČT.“
To, že by byla komise odvolána v rozporu se zákonem, Lipovská odmítá: „Dozorčí komise byla odvolána na základě usnesení přijatého v souladu se zákonem o České televizi. Usnesení, které jsem předložila k hlasování já, bylo prakticky shodné s usnesením, kterým Rada ČT odvolala dozorčí komisi v roce 2010. Mimochodem, z volby, která po tehdejším odvolání následovala, vzešli čtyři z pěti členů dozorčí komise odvolané letos v listopadu. Pokud členové letos odvolané dozorčí komise zpochybňují proceduru svého odvolání, zpochybňují tím i legitimitu svých deseti let fungování.“
A co bylo vlastně důvodem odvolání komise? „Rada České televize může svoji zákonem svěřenou působnost řádně vykonávat pouze tehdy, nemá-li pochybnosti o nestrannosti a nezávislosti členů jejího poradního orgánu. Odvolaná dozorčí komise ovšem své zákonem vymezené povinnosti neplnila, neboť i v důsledku jejího dlouhodobě pasivního přístupu nebyly včas zjištěny nedostatky v hospodaření s majetkem České televize,“ vytýká Lipovská a přidává: „Tyto nedostatky se projevily v konečném důsledku například v nutnosti odkupu pozemků, na nichž se nachází budova studia České televize v Ostravě, za cenu výrazně (téměř o půl druhého milionu korun) převyšující znalecký odhad.“
Odvolaní členové komise podle ní tak dlouhodobě nevykonávali řádně své funkce a kontrolu hospodaření s prostředky televize prováděli neobjektivně. Roli v odvolání komise hrál také nákup pozemků u televizního studia v Ostravě. Lipovská situaci vysvětluje následovně: „V kauze pozemků pod budovou TS Ostrava šlo především o nedostatek podkladů a informací nutných pro rozhodování. Chyběla například ekonomická analýza, což kritizoval radní Pavel Kysilka. Dozorčí komise nevyjasnila právní tituly k pozemkům, bagatelizovala rozdíl mezi tržní hodnotou pozemků podle znalců (1,4–2 miliony Kč) a požadovanou cenou (2,88 milionu Kč) a v neposlední řadě ignorovala zásadu péče řádného hospodáře. Celkově dozorčí komise v této kauze nejednala jako poradní orgán Rady ČT, nýbrž pouze kompilovala podklady postoupené generálním ředitelem.“
Nekvalitní práce komise se podle Lipovské projevila v plné šíři na poradě Rady ČT 11. listopadu. „Předseda dozorčí komise nebyl schopen odpovědět ani na ty otázky, jejichž odpovědi byly zahrnuty v materiálech předložených Radě ČT. Právě tehdy se přítomní členové bez výjimky shodli na zařazení hlasování o odvolání dozorčí komise na jednání Rady ČT, což také tehdejší předseda rady René Kühn provedl,“ říká Lipovská s tím, že existovalo dostatečné množství důvodů k odmítnutí této transakce.
„Ihned po přijetí usnesení o odvolání dozorčí komise vyhlásil tehdejší předseda Rady ČT volbu nových členů,“ říká Lipovská. „Řádně zvolená dozorčí komise následně musí začít plnit svůj zákonem svěřený úkol, tedy sledovat, zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek České televize,“ domnívá se radní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: AZy
