V rámci své návštěvy sousedního Německa poskytl ministr zahraničí Petr Macinka rozhovor významnému deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Rozhovor se týkal zejména zahraničněpolitické orientace České republiky. Macinka byl například tázán, proč vyjádřil lítost nad prohrou Viktora Orbána v nedávných volbách, když v Berlíně si nad jeho porážkou oddechli. Macinka připomněl, že Motoristé i ANO na evropské úrovni s Fideszem spolupracují v rámci frakce Patriotů pro Evropu. „Nejedná se tedy pouze o bilaterální vztah, ale o vztah hluboce politický. Společně se stavíme proti levicové a progresivní ideologii,“ uvedl pro FAZ.

Mgr. Petr Macinka

• AUTO
• místopředseda vlády

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Anketa

Kdo může za zhrubnutí české společnosti?

Vládní strany

1%

Opoziční strany

97%

Žádné zhrubnutí neprobíhá

2%

Nevím / Je mi to jedno

0%

hlasovalo: 442 lidí

Přes Orbána a jeho blokování půjčky pro Ukrajinu se rozhovor stočil k tomuto tématu. Macinka uvedl, že s příchodem nové vlády se vztah k Ukrajině nezměnil. „Česká republika reaguje velmi citlivě na vše, co souvisí s Ruskem, už jen kvůli naší historii,“ řekl s připomínkou událostí v roce 1968. „U nás tedy panuje velmi přirozená solidarita s Ukrajinou. Nezapomínáme, co se stalo v roce 1968,“ pravil.

Zmíněna byla i muniční iniciativa, která pokračuje, ale Česká republika už do ní nepřispívá. Macinka vysvětloval, že problémem jsou finance. „Od předchozí vlády jsme zdědili katastrofální stav veřejných financí. Nemáme proto žádné peníze, které bychom mohli na tuto iniciativu použít,“ sdělil německému deníku a dodal: „Víme však, že v rámci munice je mnohem důležitější, abychom ji organizovali díky našim jedinečným kontaktům.“ Poukázal také na to, že Ukrajinu navštívil a přesvědčil se, že velká část ukrajinské munice pochází z této iniciativy.

Rusko, USA a zbrojení

Ohledně „ohrožení Ruskem“ Macinka prohlásil, že věří v NATO a kolektivní bezpečnost poskytovanou aliancí. „Nechci to zatěžovat takovou emotivní rétorikou, jakou používala předchozí vláda v Praze. Měli bychom nasměrovat naše síly na to, abychom ukončili válku na Ukrajině, nebo alespoň dosáhli příměří. Evropa by mohla dělat více, ale jedinou silou, která může Rusko donutit k jednání, jsou USA,“ mínil. Ohledně vlády Donalda Trumpa Macinka sdělil, že ji nepovažuje za problém pro Evropu: „Američané v minulosti vytvořili podmínky pro evropský mír. Měli bychom být Americe vděční a samozřejmě mám zvláštní vztah k republikánům kvůli našemu společnému politickému boji proti ‚woke‘ a ‚cancel‘ kultuře. Nečekám, že Američané opustí NATO – ale očekávám na summitu NATO v Ankaře seriózní debatu o budoucnosti a struktuře aliance.“

Fotogalerie: - Den památky a vítězství

Ve spojitosti s tím byl ministr zahraničí tázán na nesplnění výdajů na zbrojení ve výši dvou procent HDP a zda to nepoškodí česko-americké vztahy. „Prostě máme takovou špatnou finanční situaci. Naše vláda nastoupila do úřadu 15. prosince, takže jsme už nemohli moc zasahovat do rozpočtu na tento rok. Museli jsme se rozhodnout, zda škrtneme ve zdravotnictví, nebo v obraně. Bylo by nepřijatelné, kdybychom se rozhodli pro zdravotnictví. Je to pro nás těžké. Jsme ale spolehliví spojenci a v obraně přece nejde jen o peníze,“ vysvětloval Macinka opět pozici vlády.

Řeč přišla také na německé snahy o posílení Evropské unie. Petr Macinka se vyslovil zejména pro větší spolupráci středoevropských států. „Nevěřím, že Evropu lze zachránit abstraktními vizemi z Bruselu. Změna pravidel a smluv v tom nepomůže,“ řekl. Ohledně rušení jednomyslnosti v otázce zahraniční politiky mínil, že to mnoho zemí nebude moci přijmout, zejména ty menší. „Jen proto, že země uplatní veto, neznamená to, že chce dělat potíže. Má jen své vlastní problémy a proto se musí vydat touto cestou. Je důležité najít konsensus,“ apeloval.

Sudeťáci v Brně

Na závěr přišla otázka na konání Dne sudetských Němců v Brně, kterého se zúčastní i bavorští politici, a odpor vůči této akci. „Myslím, že Bernd Posselt podcenil dopady, které má tato akce v Brně. Převládlo u něj přání, které je otcem myšlenky, a je spojen s nevládní organizací, která u nás není příliš respektována. Nyní jsme svědky reakce české společnosti, která je rozdělena na dvě části: velká část se o to nezajímá, ale zbytek je proti. Tato část byla touto událostí probuzena,“ konstatoval ministr s tím, že se jedná zejména o starší občany. „Nejsou to radikálové. Prostě se jim nelíbí myšlenka, že by se tato akce měla konat v Brně. Obdrželi jsme k tomu tisíce dotazů, tlak je velký. Je to velmi nešťastná událost,“ doplnil.

Zmíněno bylo i to, že se sjezd sudetských Němců probíral v parlamentu a vláda k němu možná vydá nesouhlasné stanovisko, ačkoliv se prý má jednat o „oslavu smíření“. „Bylo by hezké, kdybychom mohli oslavit usmíření, ale to se k tomu nehodí. Tak to nebude a je mi to líto. Nemyslím si, že premiér Söder a ministr Dobrindt si ten den v Brně užijí. To se však nevztahuje proti Německu, to chci jasně říci. Nemá to nic společného s vynikajícími vztahy mezi našimi zeměmi,“ odpověděl Macinka.

Psali jsme:

Jestli Pavel podá žalobu, tak už prohrál. Havlíček zasadil ránu opozici

Ministr Macinka: Gesto, které překračuje hranice běžné diplomacie

Krvavý kšeft. Proč chce Pavel tak moc na summit NATO? Gulyáš klade otázky

Iva Pazderková v ostré akci? Vyoral má jasno, proč šla do záloh