Stal jste se Manažerem roku. To je velké ocenění, k němuž se také váží diskuze o úloze manažerské profese ve světě turbulentních změn. Jak byste charakterizovat osobnost manažera? Kdo to vlastně je?

Musí jít o velmi silnou osobnost, která má jasně definované své osobní cíle, pak je schopna realizovat strategie i krátkodobé vize svých nadřízených popřípadě majitelů firmy. Určitě je pozitivní, když manažer získá patřičné vzdělání, ale nejsem zastáncem teorie, že například vysoká škola je nutnou podmínkou úspěchu. Znám spousty dobrých a schopných manažerů, kteří nemají to nejvyšší vzdělání, přesto jsou a byli velice úspěšní.

A co vás těší na této roli?

Jedním z cílů, o které jsem mimo jiné jako manažer usiloval, bylo být takzvaně „svobodný“. Svobodu v manažerském slova smyslu vnímám tak, že o věcech v rámci mých firem si rozhoduji sám, nemusím se nikomu zpovídat, ale rozhodnutí pochopitelně konzultuji s týmem odborníků, kteří působí v roli manažerů a ředitelů. Těší mě to, že mohu nezávisle na někom jiném dělat nové věci, realizovat změny, což je součástí mého života a obohacuje mě to.

Jaké je vaše životní krédo?