Začněme Úřadem vlády. Adéla Šeredová Purschová zde působí jako místopředsedkyně Výboru pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Výbor má v popisu práce spoluutvářet pravidla v oblasti genderové rovnosti a připomínkovat legislativu.

Lobbing ve prospěch neziskovek

Ale nejenom to. V agendě pro rok 2025 se můžeme dočíst, že orgán měl za úkol spolupracovat na implementaci směrnic EU, dohlížet na jejich plnění, spolupracovat s úředníky Úřadu vlády na revizi dotačního programu zaměřeného na genderovou problematiku a pomáhat MPSV s nastavováním Operačního programu Zaměstnanost plus, v jehož rámci se rozdělují miliardy korun.

Přesně tyto agendy spojuje osoba Šeredové Purschové. Jak dokládají zápisy z jednání, úřednice otevřeně podporuje zájmy neziskovek. Na zasedání Výboru v lednu loňského roku kupříkladu volala po vytvoření systému, který by dlouhodobě zajišťoval existenci genderových neziskovek nezávisle na podpoře v rámci jednotlivých projektů.

Ačkoli je Šeredová Purschová na webu prezentována jako zástupkyně MPSV, chybí zmínka o tom, že působí také jako expertka GEK. Otázkou proto je, čí zájmy v poradním orgánu vlády přesně zastupuje. GEK vznikla v roce 2015 v rámci projektu „Hájíme práva českých žen v České republice“, který realizovala další genderová neziskovka – Česká ženská lobby, a to z peněz sorosovské Nadace OSF.

Gender a dotace

Na MPSV tato úřednice zastává pozici vedoucí oddělení projektů rovnosti žen a mužů na Odboru realizace programů fondů EU – sociální inovace a rovné příležitosti. Na ministerstvu je zaměstnána už od roku 2008 a řadu let byla programovou manažerkou Evropského sociálního fondu (ESF) pro oblasti Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a slaďování pracovního a rodinného života.

Obě funkce spojuje vyhraněná genderová agenda. Ta tvoří i jeden z pilířů zmíněného Evropského sociálního fondu. V aktuálním programovém období 2021–2027 je součástí ESF Operační program Zaměstnanost plus (OPZ+), který je spravován právě Ministerstvem práce a sociálních věcí. A Adéla Šeredová Purschová je jednou z kontaktních osob.

V této oblasti bylo vyhlášeno celkem šest výzev, do kterých se mohou hlásit neziskovky, firmy i veřejné instituce a čerpat peníze na genderové projekty. Jedna z výzev byla zaměřena na „navýšení kapacit nestátních neziskových organizací v oblasti rovných příležitostí žen a mužů“, jiná zase na „genderově nestereotypní volbu studijního oboru a povolání“.

Miliarda korun na genderové projekty

V již uzavřených pěti výzvách byl rozpočet 615 milionů korun, v aktuální výzvě je k dispozici dalších 360 milionů. Celkově se tedy jedná o bezmála miliardu korun. A předsedkyní výběrové komise, která o žádostech rozhoduje, v řadě případů bývá Šeredová Purschová.

Současná výzva je zaměřena na „vytváření podmínek pro vznik a rozvoj diverzitního pracovního prostředí podporujícího směřování k vyrovnanému zastoupení žen a mužů v organizaci.“ V březnu komise schválila projekt s názvem „Rozvoj diverzitní a flexibilní pracovní kultury na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy“ za více než 8 milionů korun. Peníze budou použity i na financování specialisty na diverzitu.

Loni v září úředníci pod vedením Šeredové Purschové schválili bezmála 2,6 milionu korun pro jednu ze znojemských základních škol, která se díky tomu dočká i genderového auditu. V únoru přiklepli 4,7 milionu Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity na „podporu pracovní kultury s důrazem na flexibilitu a diverzitu“.

Rozpor s programem Babišovy vlády

Sama Adéla Šeredová Purschová má k akademickému prostředí blízko. Vystudovala totiž teorii kultury na Filozofické fakultě UK, kde následně obhájila i disertační práci „Kultura a gender“. Odborně se věnovala vztahu mezi genderem a životním prostředím a „ekofeminismem“. Patří mezi zastánce kvót pro ženy a brojí proti „genderovým předsudkům a stereotypům“.

Zatímco tuto agendu prosazuje skrze MPSV, poradní orgány vlády i Genderovou expertní komoru, v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše (ANO) nic takového nenalezneme. Rozpor mezi zájmy demokraticky zvolené vlády a úředníků a expertů z jejích poradních orgánů však není výjimkou, ale spíše pravidlem.

S úředníky z Odboru rovnosti žen a mužů, vedeného Radanem Šafaříkem, Šeredovou Purschovou spojuje i angažmá v levicových politických projektech. Řada těchto úředníků má dlouholeté vazby na Stranu zelených a samotná Šeredová Purschová před čtyřmi lety kandidovala v komunálních volbách v Praze za koalici ČSSD, KDU-ČSL a Zelených. Byla také místopředsedkyní Oranžového klubu, prosazujícího „progresivní a sociálnědemokratické ideje“. Letos v dubnu oslavila Svátek práce na Střeleckém ostrově spolu se SOCDEM.

Úřednice pochybnosti odmítá

ParlamentníListy.cz kontaktovaly přímo Adélu Šeredovou Purschovou a zeptaly se jí, zda v případě podobné kumulace funkcí nemůže docházet ke střetu zájmů. Úřednice střet zájmů nepřipouští a odvolává se na přijaté předpisy, které vyžadují účast státních úředníků v poradních orgánech vlády, i strategii pro spolupráci neziskovek a veřejné správy.

„Výbor má poradní funkci, nikoli rozhodovací, a jeho usnesení jsou čistě doporučující,“ argumentuje Šeredová Purschová. „Primárně byl ustanoven jako odborná platforma převážně zaměstnanců veřejné správy, kteří mají téma rovnosti žen a mužů ve své agendě, za účelem koordinace postupů v oblasti zajišťování institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů, výměny zkušeností a odborných informací, včetně sledování statistických údajů o rovnosti žen a mužů v rámci institucionálního zabezpečení. Z tohoto důvodu jsem jeho členkou, protože patřím mezi zaměstnance veřejné správy, kteří mají téma ve své agendě,“ sdělila redakci.

Zároveň odmítá, že by mohla být ovlivňována ze strany neziskovek, s nimiž v orgánu zasedá. „Ano, mohu vyloučit jakýkoliv vliv na svou osobu. Moje role ve Výboru je čistě expertní, a pokud v minulosti výbor přijímal jakákoliv usnesení, byť pouze doporučující, vůči MPSV jakožto mému zaměstnavateli, vždy jsem se důsledně zdržovala hlasování,“ zdůrazňuje Šeredová Purschová.

Ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz však nezmiňuje ani své napojení na Genderovou expertní komoru, ani aktivní roli při rozdělování dotací na MPSV, ani vazby na jednu z politických stran. Podle jejího názoru neexistují pochybnosti o nestranném výkonu funkce, který zákon vyžaduje.

„Účast zástupců neziskových organizací v poradních orgánech vlády sama o sobě neznamená nepřípustný vliv. Naopak jde o standardní součást přípravy veřejných politik. Důvěra veřejnosti je zajišťována tím, že složení těchto orgánů je veřejné, jejich role je poradní a vlastní rozhodování o veřejných prostředcích probíhá podle zákonných a kontrolovaných pravidel. Služební zákon členství státních zaměstnanců v radách a výborech vlády nezakazuje,“ dodala úřednice.

Právník varuje před „aktivistickými strukturami“

Právník Tomáš Nielsen z Institutu práva a občanských svobod Pro Libertate to ale vidí jinak. Problém podle něj existuje i v případě, pokud by se střet zájmů neprokázal. Problematická je totiž už kombinace rolí, které Adéla Šeredová Purschová zastává. Podkopává totiž důvěryhodnost státní správy.

„Člověk, který se podílí na rozhodování o dotacích, nastavování dotačních pravidel nebo tvorbě veřejné politiky, by neměl být současně součástí prostředí, které z těchto pravidel a dotací politicky nebo finančně těží. I kdyby se formální střet zájmů nakonec neprokázal, vzniká zde velmi silné podezření z toho, že zde existuje uzavřený systém, v němž si aktivistické struktury samy pomáhají definovat veřejné politiky, nastavovat dotační podmínky a následně z nich čerpají výhody,“ upozorňuje právník.

A dodává: „Tady tedy nejde o to, zda má daná osoba „správné“ nebo „špatné“ názory. Jde o to, zda stát připouští, aby o veřejných penězích a veřejných pravidlech rozhodovali lidé, kteří jsou zároveň napojeni na prostředí, kterého se tato pravidla a peníze bezprostředně týkají. To považuji za zásadní problém,“ řekl ke kauze ParlamentnímListům.cz Nielsen.

Psali jsme:

Macinka odpojil ,,bankomat”, který vydal 34 milionů

Propagují EU, inkluzi a stojí miliony. Z ministerstva školství

Ekoterorismus nabírá na obrátkách. A týká se i Česka

„Bezpečnostní riziko.“ Z Německa jdou miliony extrémistickým neziskovkám