Úvodem se věnuje jednání o bonusu pro generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, které mělo zajímavou předehru. „Když jsme jako noví radní požádali o kopii manažerské smlouvy Dvořáka coby nutný podklad k projednání bodu jeho bonusu, protože z ní vychází, ze sekretariátu Rady ČT nejprve přišla odpověď, že scan smlouvy nemohou poslat, protože je pouze k nahlédnutí. A když se kolegyně Lipovská jako první šla na smlouvu podívat, s odkazem na Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) jí odmítli ukázat,“ popisuje Matocha.

Rada ČT přitom ze zákona stanoví plat generálního ředitele a schvaluje podobu jeho smlouvy. „Kdo jiný tedy než radní by měli mít smlouvu k dispozici? Výmluva na GDPR je zcela nesmyslná,“ dodává člen rady ČT.

Až když se prý Dvořák dozvěděl, že i dříve zvolení radní vnímají tuto jeho obstrukci jako útok na celou Radu ČT a že hrozí, že kvůli tomu rozhodne o odebrání celého bonusu za loňský rok, „svolil“, že jeho podřízení smějí manažerskou smlouvu radním ukázat. „Samozřejmě jsem si ji pečlivě nastudoval. Kromě nevhodně definovaných podmínek pro přidělení bonusu mě zarazil až neuvěřitelný paragraf,“ píše Matocha.

Konkrétně zmiňuje, bod X/5 smlouvy, který totiž říká, že pokud Rada ČT do 30. června následujícího roku nerozhodne o neudělení či snížení bonusu generálního ředitele a nezdůvodní to, má se za to, že rozhodla o udělení bonusu v maximální výši. „Čili pokud by Rada ČT kvůli obstrukcím generálního ředitele rozhodla, že na posledním jednání nebude jeho bonus projednávat, pak by to neznamenalo, že bonus bude nula či že se rozhodnutí o jeho výši odkládá, ale že má bonus ve výši 100 procent, tedy deseti měsíčních platů, tj. 2,4 milionu korun,“ pozastavuje se Matocha nad obsahem smluvních podmínek.