Zatímco politické strany musejí své dárce zveřejňovat ze zákona, u spolku, který organizuje masové demonstrace a otevřeně vstupuje do politiky, podobná povinnost neplatí. Jen mezi roky 2022 a 2024 přitom spolek inkasoval přes 60 milionů korun. Na kolik si občanští aktivisté přišli loni, není v tuto chvíli z veřejných zdrojů dohledatelné. Když se redakce na výnosy za loňský rok spolku zeptala, odpověď jsme nedostali.
Sponzoři zůstávají v anonymitě
Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?Anketa
I nadále je tak nejasné, odkud peníze přicházejí. Od roku 2021 se ve výročních zprávách objevila jen dvě zajímavá jména – podnikatelů Martina Moravce a Pavla Šebora. Oba Milionu chvilek věnovali přes 100 tisíc korun – kolik přesně, ale není možné ověřit. Může se jednat o stovky tisíc, ale i miliony korun.
Oba podnikatelé patří do okruhu sponzorů a podporovatelů prezidenta Petra Pavla. Moravec se sice snaží zůstávat v ústraní, ale při zaslání milionového daru penzionovanému generálovi před třemi lety se nedokázal ubránit útoku na Andreje Babiše (ANO). Do poznámky k platbě připojil nenápadnou poznámku: „Moji synové volit ještě nemůžou, ale právem se bojí, že se rozhoduje mezi prolhanou proputinovskou autokracií = Babišistánem a DEMOKRACIÍ.“
Síť spřízněných neziskovek
Zda je Milion chvilek financován i dalšími byznysmeny, kteří stojí za Petrem Pavlem, nelze v tuto chvíli ověřit. Spolek je nicméně součástí širší sítě neziskových organizací, které jsou těmito sponzory systematicky vydržovány.
Do této skupiny patří takové organizace, jako je Lobbio (dříve Rekonstrukce státu), Člověk v tísni, Síť k ochraně demokracie, STEM či Glopolis. ParlamentníListy.cz v uplynulých týdnech rozkrývaly pozadí a vazby hned několika z těchto politických neziskovek.
Martin Moravec i Pavel Šebor tak například sedí přímo ve vedení Aliance pro moderní stát, který zajišťuje financování spolku Lobbio. Ten v posledních měsících lobbuje mezi poslanci za přijetí evropské legislativy, kterou její kritici považují za cenzurní.
Personálně je Lobbio propojené se Sítí k ochraně demokracie, která vystupuje proti Babišově vládě. Zatímco Síť funguje primárně jako expertní platforma, Milion chvilek slouží jako nástroj k organizaci protestů přímo v ulicích. Někdy však rovnou pořádají společné akce.
Síť k ochraně demokracie je v současnosti financována přes agenturu STEM. Lidé z agentury zase úzce spolupracují s Milionem chvilek. Ve výroční zprávě za rok 2024 spolek přiznává spolupráci s Vendulou Menšíkovou, analytičkou STEM, která je zároveň koordinátorkou Sítě k ochraně demokracie. A také s Terezou Masopustovou, která před nástupem do agentury pracovala pro Petra Fialu (ODS) na Úřadu vlády.
Nejasné zahraniční vazby
Milion chvilek dále úzce spolupracuje s Deníkem N – ostatně její redaktorce Dominice Píhové spolek otevřeně za spolupráci děkoval. Deník N je dalším z projektů, za nimiž stáli pozdější sponzoři prezidentské kandidatury Petra Pavla a kteří dnes financují ekosystém neziskovek, ke kterým má Milion chvilek tak blízko.
Jak dokládá nejnovější výroční zpráva, kolem spolku se pohybuje také bezpečnostní analytik Roman Máca. Ten aktuálně hraje aktivní roli v mediální kampani proti poradkyni premiéra Babiše Natálii Vachatové. Tu spolek ihned využil pro mobilizaci veřejnosti proti vládě a jako důvod svolání sobotní demonstrace na Letné.
Otevřeně to přiznává předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář. „Babiš s Okamurou se schovali před spravedlností, Moravec končí v ČT, Macinka chce stopnout zahraniční vysílání rozhlasu, Okamura tlačí na Klempíře, ať zaklekne na média – a teď se ukázalo, že Rajchl s Babišovou proruskou poradkyní Vachatovou dokonce připravují tzv. ruský zákon jako opsaný od Putina a Orbána, který půjde po krku všem neziskovým organizacím,“ píše se v pozvánce na akci.
Kromě domácích vazeb spolku stojí za pozornost i ty zahraniční. V roce 2023 Milion Chvilek navázal vztahy s velvyslanectvími Lucemburska a Nizozemska a dlouhodobě spolupracuje i s ukrajinskými organizacemi, jako je Evropský kongres Ukrajinců či Ukrajinská iniciativa v ČR. S Evropským kongresem Ukrajinců či Člověkem v tísni uspořádal v únoru manifestaci, kde vystoupil i Petr Pavel. S Ukrajinskou iniciativou v ČR zase loni svolali protest před ruskou ambasádou.
Spolupráce s ambasádami a zahraničními organizacemi sice sama o sobě nemusí být problematická, v kombinaci s netransparentním financováním ale vyvolává otázky, kdo a s jakým cílem aktivity spolku podporuje.
Spolek mlčí
Milionu chvilek se ParlamentníListy.cz opakovaně ptaly i na tyto zahraniční vazby. Ani o nich však spolek mluvit nechtěl. Zeptali jsme se proto na názor demokraticky zvolených politiků.
Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Robert Šlachta (Přísaha) konstatoval, že má se spolkem několik let starou osobní zkušenost, když proti němu a jeho hnutí spustili negativní kampaň. Podle senátora neměl navíc spolek nejmenší zájem spor řešit.
Pochybnosti má i kvůli dalším aktivitám Minářova spolku. „Jako senátor vnímám právo každého občana demonstrovat jako základní pilíř demokracie. Stejně tak ale považuji za problematické, když se občanské iniciativy dostávají na hranu politického aktivismu a začínají fakticky ovlivňovat politické dění,“ konstatuje Šlachta.
ParlamentnímListům.cz sdělil, že nejasnosti kolem financování Milionu chvilek teď nepovažuje za podstatné – zásadní jsou podle něho reálné dopady jejich činnosti. „Pro mě je zásadní především jejich konkrétní působení a dopad na veřejnou debatu, a právě i proto jsem k podobným iniciativám dlouhodobě kritický a zdrženlivý,“ dodal.
Pozadí celé organizace by zato zajímaly Tomáše Doležala (SPD). „Spolek, který deklaruje opakovaně jako svůj cíl změnu politické situace v ČR a ovlivňování volebních výsledků, by měl být transparentní stejně jako politické strany a hnutí včetně přehledu o svém financování,“ zdůrazňuje s tím, že jen organizace sobotní demonstrace v Praze může vyjít až na desítky milionů korun.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
