„Pomiňme otázku, proč až nyní, tolik desítek let po skončení druhé světové války, byly odtajněny protokoly o výsleších nacistického generálporučíka Reinera Schtagela a dalších,“ uvádí Milan Syruček. „Svědčí o tom, že už v únoru 1943 mohla být zakončena druhá světová válka. Nebylo by zapotřebí spojenecké invaze v Normandii, náročný boj o Berlín a jen Bůh ví, jak by to dopadlo s Postupimskou konferencí, rozdělením Německa, vznikem socialistického tábora a vůbec s celým poválečným vývojem.“

Jak to začalo

Připomeňme si podle Syručka tehdejší celkovou vojenskou situaci na východní frontě. Sovětská armáda zcela obklíčila německou 6. armádu u Stalingradu a krátce poté – prakticky bez přestávky – zahájila ofenzivu Staligradského a Jihozápadního frontu s cílem dobýt Charkov, Donbas a dosáhnout břehu Dněpru. 254. tankový sbor jako součást Jihozápadního frontu zahájil nástup z Voroněže jihozápadním směrem, aby zastavil německé síly poslané na prolomení sovětského obklíčení u Stalingradu. Velitel tankového sboru generál Pavlov dostal příkaz dostat se k Pavlogradu v Dněpropetrovské oblasti, obklíčit německou armádu v Donbasu a postupně ji zničit. Pavlov prolomil frontu, 19. února se přiblížil k Záporoží a rozhodl se dobýt tamní letiště. Netušil, že právě boj o toto letiště se mohl stát oním historickým převratným okamžikem druhé světové války, bojem, o němž byly odtajněny všechny dokumenty teprve nedávno. Mezi nimi byl i protokol o výslechu generálporučíka wehrmachtu Reinera Schtagela.
„Tento generál se vyznamenal zejména tím, že v době, kdy se vojáci wehrmachtu dostávali už do obklíčení, vymyslel novou taktiku: k proražení této „smyčky“ využít protiletadlová děla, jejichž náboje svou vysokou rychlostí dokázaly probíjet sovětské tanky a tak je vyřazovat z boje. To zvláště ocenil Hitler a generála začal pověřovat mimořádně obtížnými úkoly. Když se Itálie vzdala, ale Němci tam pokračovali v odporu, jmenoval ho velitelem Říma, při Varšavském povstání velitelem polské metropole. Pak měl zachraňovat německá vojska obklíčená v Bukurešti. Sice se tam probil z jednoho obklíčení, ale při druhém byl zajat a výslech se stočil i na události v únoru 1943 na záporožském letišti,“ uvádí dále Milan Syruček.

Přílet Vůdce

Jak uvádí dále Milan Syruček, takové bylo jeho svědectví: V noci 20. února mu zavolala sekretářka náčelníka generálního štábu luftwaffe, aby okamžitě přiletěl do ukrajinské Vinnice. Tam, v lese deset kilometrů od města, byl vybudován Hitlerův bunkr, kam občas Vůdce zalétal ze svého hlavního štábu ve východním Prusku. Tam se s ním také generál setkal a okamžitě byl pověřen velením zaporožské oblasti, neboť „mí generálové se nevyznají ani v ekonomice, ani v politice“. A pro Hitlera byla tato oblast velmi důležitá zejména proto, že v ní se nacházely manganové doly a mangan Hitler potřeboval pro výrobu děl. Zvláště nabádal hájit záporožské letiště, jediné dostatečně velké pro operace v celé oblasti, a zničit všechny sovětské tanky, které tam pronikly. Při svém výkladu byl značně rozrušený a jak se později ukázalo, příčinou vůdcova rozkazu vůbec nebyla manganová ruda, ale že on sám se mohl dostat do ruského zajetí.