Frouz konstatoval, že je třeba pečovat o to, aby české lesy byly bohatší, různorodější, protože pak se stane to, že kupříkladu kůrovec napadne podstatně méně stromů. Vláda plán postavený vůči suchu připravila už v roce 2006, ale podle hosta by ho měla naplňovat rychleji. V Rakousku či ve Slovinsku jsou prý lesy bohatší a my bychom měli postupně snížit počty smrků v českých lesích.

Mlynář poznamenal, že smrků se v poslední době vysadilo 33 milionů sazenic, zatímco u listnáčů to bylo 110 milionů sazenic. „Ale ty projevy budou postupné. Každý rok je to jedno procento lesů,“ uvedl náměstek.

Profesor Frouz konstatoval, že vinu na celé situaci nese i společnost Lesy České republiky. Lesy ČR už v 90. letech drasticky snížily počet svých zaměstnanců a začaly angažovat externí firmy. „To najímání externích firem je poměrně náročné a může trvat třeba až 10 týdnů, než je poškozené dřevo vytěženo,“ upozornil.

Na počátku 90. let to prý ještě bývalo tak, že polesný obešel svůj úsek během jednoho až dvou dnů a věděl, co se v jeho části lesa děje. Díky tomu bylo možné o les pečovat kontinuálně. Takto kontinuální péče dnes, podle Frouze, schází. Výhrady má také k tomu, že někteří ředitelé Lesů ČR ve funkci nezůstali příliš dlouho, byli rychle vyměněni, takže jistá kontinuita vedení schází i tady.