Vše začalo, když se europoslankyně KSČM Kateřina Konečná zajímala, jak se ministerstvo staví k účasti českého velvyslance v SRN na tradičních Sudetoněmeckých dnech. Odpověď Konečná označila za „hodně silné kafe“. Ministr Tomáš Petříček ji v oficiálním dopise informoval, že velvyslance na setkání poslal on osobně a vnímá je jako „sousedské sbližování se Svobodným státem Bavorsko“. Tuto linii podle něj Česká republika započala už za premiéra Petra Nečase.
Předseda KSČM Vojtěch Filip na Petříčkův dopis zareagoval, že je znechucen. A to tak moc, že prý takovou nechutnost od žádného z Petříčkových předchůdců ještě nečetl. Filip podotýká, že maskovat „podlézavou politiku“ směrem ke „svazu vyhnanců“ dobrými vztahy s Bavorskem, se kterým sudetoněmecká organizace oficiálně nemá vůbec nic společného, je naprostým vrcholem. A slíbil, že komunisté se o věc určitě budou dále zajímat.
Na to z ČSSD zareagoval bývalý europoslanec Libor Rouček, který snahy komunistů spojil s jejich odmítavým postojem k připomenutí invaze z roku 1968 prohlášením 21. srpna za významný den. „Namísto toho vytáhli ze svého zatuchlého ideologického šatníku dávno zapomenuté strašidlo revanšismu, sudetských Němců a Benešových dekretů! 74 let po válce! Ubohé a trapné!“ vzkázal Rouček.
A na sociální síti se ozval i osobně ministr Petříček. „Odmítám snahy Vojtěcha Filipa překrucovat úspěchy české diplomacie, která pracuje na neustálém zlepšování vztahů s Bavorskem,“ vzkázal. Účast a vystoupení velvyslance Podivínského na sudetoněmeckém sněmu je podle něj vedeno v rámci česko-německé deklarace. Pak Filipa vypeskoval, že „parazituje na minulosti“. Benešovy dekrety podle Petříčka nikdo nezpochybňuje.
Současně se téma nacistické minulosti začíná ozývat i v kauze občanství hraběte Walderode, o kterou se začínají intenzivně zajímat i někteří zákonodárci.
SPD žádala zařadit restituční nároky rodiny Walderode, které někdejší šlechtický rod vůči České republice uplatňuje, jako bod jednání Sněmovny. Návrh ale podpořilo pouze 38 poslanců.
Jak poznamenal poslanec Jiří Kobza, návrh pohřbili poslanci stran Demokratického bloku a hnutí ANO. „Uvádím to proto, abyste věděli, kdo doopravdy straní nacistům, když přijde k hlasování o jejich majetku,“ dodal poslanec.
Sjetina z hlasování se stala na internetu celkem populárním dokumentem, sdílel ji například i poslanec Jaroslav Foldyna.
Vyplývá z ní, že poslanci ANO se ve výrazné většině (59 ze 78) zdrželi hlasování. Pro zařazení bodu hlasovali 2, přímo proti celkem 14, včetně ministra Adama Vojtěcha nebo bývalé ministryně Heleny Válkové. Premiér Andrej Babiš hlasoval a je uveden v kolonce „zdržel se“.
Ze čtyř stran Demokratického bloku se pro návrh nevyslovil ani jeden poslanec. Z ODS se 17 postavilo kategoricky proti, 4 se zdrželi. Lidovci hlasovali proti návrhu kolektivně s výjimkou Víta Kaňkovského, který se zdržel. TOP 09 a STAN odmítli jednání o restitucích rodu Walderode jako jeden muž.
Z ČSSD návrh podpořil pouze Jaroslav Foldyna, od Pirátů pouze Tomáš Martínek. Návrh jednomyslně podpořili lidé z SPD a KSČM. A také nezařazení poslanci, z nichž pro hlasoval Václav Klaus, Zuzana Majerová Zahradníková, Marian Bojko i Ivana Nevludová. Pátý nezařazený Lubomír Volný byl z úterního jednání omluven.
Poslanec SPD Jiří Kohoutek v této věci interpeloval ministryni spravedlnosti Marii Benešovou. Zajímal se o rozsudek krajského soudu v Hradci Králové ve věci hraběte Walderode.
Podle poslance SPD se jedná o faktické prolomení Benešových dekretů, které vypořádávaly majetek nacistických kolaborantů. Rozsudek královéhradeckého soudu podle něj fakticky otevírá cestu k tomu, aby Karlovi Des Fours Walderode, aktivnímu spolupracovníkovi nacistického režimu, byl navrácen jeho majetek.
Poslanec připomněl, že majetkové křivdy, které páchali nacisté před válkou a za války, zejména konfiskace židovského, ale i dalšího soukromého či obecního majetku, často nebyly napraveny dodnes. Za těchto okolností je nehorázné, že se otevírá cesta k vracení majetků horlivým spolupracovníkům nacistického režimu.
„Jak konstatovala Federace židovských obcí, mnoha žadatelům z řad židovských obětí nacismu nebylo vyhověno, někdy z pochybných a nehorázných důvodů, které kupodivu u pana Walderode nevadí,“ píše poslanec ve své interpelaci.
Karel de Walderode se podle poslance s celou rodinou za války vzdal československého občanství, což je ze zákona jednoznačná překážka jakékoliv restituce. Proto je podle něj zcela bezpředmětná argumentace královéhradeckého soudce Kneře, že „z důkazů nelze dovodit, že by se pan Walderode za druhé světové války provinil proti tehdejší Československé republice“.
Nároky rodu Walderode navíc s výše uvedenou argumentací již opakovaně shodil ze stolu jiný český soud. Konstrukce soudce Kneře se tedy vymyká i judikatuře.
„Je absolutně nepřípustný dvojí metr, kdy je zvýhodněný před oběťmi nacismu člověk, který se nejen hlásil k německé národnosti, ale byl aktivní člen Henleinovy fašistické SdP a zřejmě už před válkou pracoval s nacistickou tajnou službu Abwehr, k níž později nastoupil,“ dodal ke kauze Walderode poslanec.
Ministryni Benešové připomněl, že jako šéfka resortu spravedlnosti má pravomoc podat stížnost pro porušení zákona. Jeho dotaz tedy zněl, zda ministryně stížnost proti tomuto zjevnému porušení českého zákona bude podávat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
