Sabotáže na plynovodech Nord Stream 1 a 2 zastavily přímé dodávky plynu z Ruska do Německa. Vyšetřování podle německých úřadů ukazuje na možnou odpovědnost ukrajinského státu a podle francouzského magazínu Le Monde mohla být akce provedena Ukrajinou s pravděpodobnou logistickou či odbornou podporou Spojených států amerických, Velké Británie a Polska. Ukončení jeho provozu mělo závažné ekonomické dopady. Ztráta levného ruského plynu vedla k prudkému růstu cen energií, a zasáhla tak hlavně energeticky náročná odvětví.

Ačkoliv však v současnosti Německo i Evropská unie tvrdí, že závislost na ruském plynu je minulostí, potrubí podle všeho stále hraje roli v zákulisních politických jednáních, píše německý deník Berliner Zeitung. Nyní se objevují spekulace, že by Spojené státy mohly umožnit návrat ruského plynu do Evropy. Pod svým vedením.

Trumpovy „dobré obchody“

Údajně se o Nord Streamu vedou tajné rozhovory mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Zda jsou tyto informace pravdivé, se deníku Berliner Zeitung nepodařilo ověřit. Dle deníku však zapadají do strategického vzorce, ve kterém je energetická infrastruktura jedním z politických nástrojů. Spojeným státům může jít nejen o prodej vlastního plynu LNG, ale i o oslabení energetického propojení Ruska a Evropy a rozšíření kontroly nad evropskou energetickou infrastrukturou.

Kromě politických jednání se kolem projektu formuje i ekonomický zájem amerických investorů. Mezi zájemci je například investor z Miami Stephen P. Lynch, specialista na problémová aktiva. V minulosti podnikal v Rusku a podílel se na transakcích souvisejících s rozpadem koncernu Jukos a aktivitami Sberbank. Dalším zmiňovaným jménem je texaský bankéř Gentry Beach, který má údajně mít blízko k Donaldu Trumpovi Jr. Zájem má mít i investiční gigant Elliott Management.

Případná účast Spojených států na projektu Nord Stream 2 by podle Artema Sokolowa z moskevského institutu MGIMO odpovídala známému přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který si zakládá na uzavírání „dobrých obchodů“.