„Krize nekrize, na kafe za euro a na pivo za dvě se peníze vždycky najdou,“ napsal Kozák v komentáři s tím, že i ve tři hodiny ráno je centrum Soluně tak plné, že se nedá projít. „Všichni jsou venku nebo v barech,“ dodává a vysvětluje, že se nikdo nepotácí, ani nezvrací, ale spíš tancují.

Jak Kozák ze své návštěvy vypozoroval, mají úplně jiný vztah k uprchlíkům, než máme tady v Čechách, a snaží se jim prý pomoci, seč můžou, i když toho sami moc nemají. „Rozhodně o nich uvažují primárně jako o lidských bytostech, a ne jako o invazi pekelného hmyzu,“ napsal vedoucí katedry amerických studií FSV UK, podle kterého tam existuje koncept lásky k hostům a cizincům.