Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) poděkoval svým spoluobčanům za dodržování nových opatření. „Chtěl bych poděkovat všem občanům za to, jak opatření dodržují. Probíhají kontroly a za celý den jsme nezaznamenali závažnější problémy a incidenty. Velké díky našim spoluobčanům. Věřím, že si všichni uvědomují, jak důležité to je, abychom měl šanci krizi zvládnout,“ uvedl po jednání vlády.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) oznámil, že průmyslové podniky se nezastavují a nyní se stávají součástí řešení covidové krize. Plošné testování ve firmách bude ale povinné. Do příštího pátku musejí mít první testy všichni zaměstnanci firem nad 250 zaměstnanců, pro pracovníky podniků od 50 do 249 lidí bude platit termín o tři dny později.
„Od středy bude povinnost firem nad 250 zaměstnanců mít pro své zaměstnance antigenní testy. V následujících čtrnácti dnech bude otestováno 2,1 milionu zaměstnanců,“ přiblížil Havlíček. „Zavírat průmysl, byť na několik dní, by mělo nedozírné následky. Naopak testování může nesmírně pomoci,“ zdůraznil Havlíček.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Nejlepší zbraní proti šíření nákazy je právě testování, zdůraznil ministr Hamáček. Podniky, kde se bude testovat, nemá podle něj cenu zavírat. „Testování je lepší než plošné sankce,“ doplnil.
V příštích dnech se bude podle Hamáčka jednat o dalších opatřeních, a to v případě, pokud by některé firmy nechtěly testovat. Zmínil rovněž motivaci pro firmy ze strany vlády nechat zaměstnance na home office.
Znovu dnes vláda také jednala o tzv. izolačce pro lidi v karanténě, která v pátek Sněmovnou neprošla o jeden hlas. Kabinet schválil návrh zákona s dočasným zvýšením nemocenské pro lidi v karanténě ze 60 na 100 procent redukovaného výdělku. S návrhrem přišla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Jana Maláčová
„Tento návrh bude nejúčinnější pro zvládnutí pandemie, tak jak se ukazuje v Rakousku či Německu. Je to jediný způsob, jak zajistit, aby se lidé nebáli jít do izolace a karantény, jinak přijdou o příjem,“ řekla ke stoprocentní náhradě mzdy na dva týdny. Náklady budou asi 2,3 miliardy korun.
Vyšší částku by pracovníci s nemocenským pojištěním mohli pobírat v březnu a dubnu. „Pokud by se situaci nedařilo zvládnout, mohlo by se diskutovat o prodloužení,“ dodala Maláčová s tím, že normu ještě v úterý projedná Sněmovna a ve středu Senát. Poté by ji měl k podpisu dostat prezident.
Zaměstnanci i pracovníci na dohodu s nemocenským pojištěním by měli v karanténě mít sto procent svého redukovaného výdělku, a to zpětně od 1. března. Nárok na vyšší náhradu by neměli lidé, kteří se do karantény dostali do pěti dnů po návratu ze zahraniční dovolené.
Zaměstnavatel by si zvýšené výdaje odečetl z odvodů. Pokud má podle zveřejněného zákona firma na odečet z pojistného právo, nemůže získat na proplacení náhrady lidem v karanténě příspěvek z programu Antivirus.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
