S USA se podle tureckého ministerstva zahraničí Ankara dohodla na tom, že na syrsko-turecké hranici vznikne pásmo, z něhož budou vytlačeni bojovníci Islámského státu (IS).
Na Kurdy v severním Iráku zaútočilo Turecko poprvé od zahájení mírových jednání v roce 2013. Kurdové bojují o svou autonomii v Turecku od roku 1984. Vůdce PKK Abdullah Öcalan vyzval k příměří a vláda tehdy slíbila, že zastaví vojenské operace proti Kurdům. „Příměří po nynějším bombardování okupantské turecké armády pozbývá smyslu,“ reagovala dnes v prohlášení PKK na nový vývoj událostí.
Letecké útoky proti Straně kurdských pracujících se soustředily na pozice PKK v horách na severu provincie Dahúk a na úkryty, bunkry a skladiště v pohraničních horách Kandíl na irácko-íránské hranici. Tam je podle AP sídlo velitelství PKK. Podle vládních zdrojů zasáhla letadla sedm cílů. PKK je v Turecku zakázaná, ale provozuje několik výcvikových táborů v Iráku.
Napětí se vystupňovalo
Napětí mezi tureckou vládou a Kurdy se vystupňovalo v posledních dnech poté, co sebevražedný atentát připisovaný Islámskému státu (IS) v tureckém pohraničním městě Suruç zabil 32 lidí. Kurdské skupiny obviňují tureckou vládu, že s IS nebojuje. Ve středu se PKK přihlásila k odpovědnosti za smrt dvou policistů nedaleko města Sanliurfa obývaného převážně Kurdy.
V pátek turecká armáda provedla dvě vlny útoků na IS v Sýrii. Zahynulo při nich údajně několik desítek bojovníků IS. Davutoglu oznámil, že vláda dala rozkaz k další vlně útoků v Sýrii i v Iráku. „Právě nyní tam bojuje letectvo i pozemní jednotky,“ sdělil ráno v Ankaře.
Turecká policie v pátek provedla ve 13 provinciích razie a pátrala po stoupencích IS. Zatkla 590 lidí a dnes úřady zakázaly na neděli plánovaný mírový pochod svolaný kvůli atentátu v Suruçu.
Turecko se dosud do bojů v Sýrii nevměšovalo, ale citlivě reagovalo na pohraniční incidenty. Přijalo na své území téměř dva miliony syrských uprchlíků a od počátku syrské války ostře vystupuje proti syrskému prezidentovi Bašárovi Asadovi, přičemž v minulosti bylo jeho spojencem.
Ankara také prosazovala vytvoření nárazníkové zóny, aby lépe chránila své pohraničí. Vyjednávala o tom v minulých dnech. Turecký tisk píše, že půjde o úsek dlouhý 98 kilometrů mezi městy Džarábulus a Máraa v provincii Halab, což je zhruba desetina syrsko-turecké hranice. Zóna má být široká 40 kilometrů.
Turecký list Hürriyet píše o obratu v taktice v boji proti IS, protože poprvé se dohodli klíčoví spojenci USA a Turecko. Nálety, kterými bude bezpečnost v zóně zajištěna, budou provádět hlavně americká letadla, jimž dá Turecko k dispozici základnu v jihotureckém Incirliku. Turecko bude do operací zasahovat, jen bude-li to nezbytné. Poskytne k tomu nejen svá letadla, ale také dělostřelectvo. Kvůli bojům u hranice už v minulých dnech posílilo jednotky na hranici.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
