Anketa

Líbilo se vám, jak Macinka diskutoval na konferenci v Mnichově?

Líbilo

97%

Nelíbilo

1%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 24800 lidí

Evropa si připomíná čtvrté výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Ruská armáda už čtyři roky útočí na svého západního souseda a Ukrajinci se už čtvrtý rok útokům brání. Válka teď vstoupí do svého pátého roku. Do roku, na jehož pomezí zemřela mladá policistka ve Lvově. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a další představitelé státu mluví o tom, že šlo o teroristický útok organizovaný Ruskem.

Den před čtvrtým výročím války se ozvala exploze na policejní stanici ve Dnipru. Server Kyiv Post k explozi napsal, že nikdo nebyl zraněn, ale výbuch poškodil nejen samotnou policejní stanici, ale i okolní budovy a auta.

„V důsledku incidentu nedošlo k žádným zraněním. Tlaková vlna poškodila okna budovy, nábytek a počítačové vybavení. Poškozeno bylo také auto zaparkované vedle budovy,“ stálo v tiskové zprávě oddělení komunikace policie v Dněpropetrovské oblasti. „Vyšetřování všech okolností incidentu stále probíhá,“ dodalo tiskové oddělení.

Asi o dvě hodiny dříve došlo k další explozi zaměřené na policisty v Mykolajivu na jihu Ukrajiny, při níž bylo v pondělí zraněno sedm policistů a dva z nich utrpěli kritická zranění.

Šéf Národní policie Ivan Vyhivskyj prohlásil, že série explozí je „cíleným útokem na systém práva a pořádku“.

K výbuchům došlo ve chvíli, kdy ukrajinská energetika čelí tvrdému ruskému tlaku. A tento tlak podle agentury Reuters uvrhl ukrajinskou ekonomiku do největší krize od prvního roku ruské války.

„Ukrajinská ekonomika prochází nejtěžším obdobím od prvních měsíců ruské invaze poté, co trvalé letecké údery zanechaly její energetický systém v troskách. … Od oceláren po těžaře, od výrobců cementu po výrobce potravin je ukrajinský průmysl nucen snižovat produkci a absorbovat rostoucí náklady, protože se snaží změnit pracovní harmonogramy a zachránit zařízení před nouzovými odstávkami,“ uvedli vedoucí pracovníci osmi společností, napsala agentura Reuters.

Natalia Kolesničenková, ekonomka Centra pro ekonomická studia v Kyjevě, odhadovala, že poptávka po energii v lednu a únoru překročila nabídku o 30 %. „Energetická situace se v posledních měsících dramaticky zhoršila,“ uvedla.

Ministr energetiky Denys Šmyhal 12. února uvedl, že i když venkovní teploty rostou, poptávka dosahuje 16,4 gigawattu, což je stále výrazně více než 12,3 gigawattu, které Ukrajina dokáže vyrobit.

Mnoho malých podniků se během nejchladnější a nejtemnější zimy války potýkalo s udržením se nad vodou a zároveň se vyrovnávalo s mrazivým dopadem dlouhých výpadků proudu na spotřebitelskou poptávku.

Premiérka Julija Svirydenková uvedla, že energetická krize stála státní rozpočet jen v lednu přibližně 12 miliard hřiven na celních a daňových příjmech. V přepočtu jde asi o 5,7 miliardy korun.

Anketa

Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?

Jsem pro

96%

Nejsem pro

3%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 58725 lidí

V této situaci začíná Brusel s obavami hledět na to, že se na Ukrajině takřka zastavilo reformní úsilí. Server Kyiv Independent upozornil, že Ukrajina v posledních měsících roku 2025 nedokončila 11 reforem potřebných k uvolnění evropských fondů a prý je na cestě k tomu, že v prvních třech měsících roku 2026 nezvládne další reformy, čímž ohrožuje přísun celkem pět miliard eur (5,8 miliardy dolarů) z financování EU.

Čtyři vysocí úředníci EU, kteří úzce spolupracují na ukrajinských záležitostech, listu Kyiv Independent sdělili, že snížená chuť k reformám by mohla podkopat podporu členství země v EU, jakož i budoucí investice soukromého sektoru v zemi. Několik evropských úředníků zdůraznilo, že ačkoli jsou reformy náročné, Ukrajina si nemůže dovolit zpomalit – zejména po několika korupčních skandálech v loňském roce.

Ukrajinský parlament začátkem tohoto roku neschválil řadu daní požadovaných Mezinárodním měnovým fondem k uvolnění úvěru ve výši 8,2 miliardy dolarů. Na uzavřené schůzce s novináři 13. února, které se zúčastnil deník Kyiv Independent, premiérka Julija Svirydenková zpochybnila efektivitu parlamentu při předkládání a schvalování jakýchkoli návrhů zákonů.

Mezi klíčové faktory zpomalení se uvádějí potíže v ukrajinském parlamentu, špatná komunikace a pokračující ruská válka. A ačkoli má strana Služebník lidu prezidenta Volodymyra Zelenského na papíře většinu, čelí rostoucím výzvám při zajišťování 226 hlasů potřebných k přijetí zákonů.

Jaroslav Jurčišin, zákonodárce opoziční strany Holos, řekl Kyiv Independent, že „chybí politická vůle a spolupráce (mezi vládou a parlamentem)“.

Zákonodárci také uvedli, že vláda často nedokáže jasně vysvětlit, proč je zákon potřeba nebo které konkrétní složky jsou klíčové pro uvolnění fondů EU.

Čtyři poslanci listu Kyiv Independent řekli, že komunikace ze strany Evropské unie by mohla být lepší – a že není vždy jasné, které složky zákona předloženého vládou jsou pro reformní proces nezbytné a které jsou doplňky, jež vláda přidala.

„Ani nám v občanské společnosti není vždy jasné, co MMF nebo EU od různých zákonů očekávají,“ zaznělo.

Psali jsme:

Snad nechtějí upalovat lidi, připomněl Zbořil, co Milion chvilek nerad uslyší

Babiš vyvěsí ukrajinskou vlajku. Dostal pochvalu od Kupky i TOP 09

Za „zrzavým vykukem“ Minářem stojí tito mocní, šíří se

Ukrajinci dezertují. Bojovat posílají i kuchaře