V Paříží se sešly tři desítky lídrů z tzv. koalice ochotných, tedy evropských partnerů Ukrajiny, kteří jednak podporují Ruskem napadenou zemi a jednak se dohadují o bezpečnostních zárukách pro časy, až Rusko přestane Ukrajinu ničit střelami všeho typu a drony. Členové této koalice se navíc snaží přesvědčit Spojené státy, aby se více angažovaly v nastavení bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Agentura Reuters připomněla, že prezident Donald Trump se však k jejich poskytnutí výslovně nezavázal.

Anketa

Který voličský tábor je agresivnější a více neslušný?

Vládní

97%

Opoziční

1%

Nemají si co vyčítat

2%

hlasovalo: 8472 lidí

 Jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff se ve čtvrtek ráno před schůzkou v Paříži setkal s několika vysokými evropskými úředníky, uvedli dva diplomaté.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži po boku Zelenského prohlásil, že lídři koalice schválí plány bezpečnostních záruk vypracovaných jejich armádami.

Podle ukrajinského serveru Suspilne se schůzky osobně zúčastnilo 10 zástupců a 28 se jich připojilo on-line s tím, že summit už oficiálně skončil.

Dva evropští představitelé uvedli, že „technické“ plány byly dokončeny, aniž by podrobněji rozebírali, co to vlastně znamená.

„Jsme připraveni, my Evropané, poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, až bude podepsán mír,“ řekl Macron a dodal, že nyní jde o to, jak upřímně to Rusko myslí.

Anketa

Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?

Bude

82%

Nebude

11%

Nevím / Je mi to jedno

7%

hlasovalo: 9043 lidí

Jednání se odehrává po velké vojenské přehlídce v Pekingu, kde si čínský komunistický prezident Si Ťin-pching po boku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i severokorejským diktátorem Kim Čong-unem připomněl konec druhé světové války v Asii. Trump už během přehlídky obvinil Putina ze spiknutí s Čínou a se Severní Koreou.  

Koalice ochotných pracuje i s možností nasazení západních vojáků na Ukrajině, proti čemuž Rusko ostře protestuje. Diplomaté tvrdí, že mezi spojenci v této otázce přetrvávají velké rozdíly. Evropští lídři jasně uvedli, že takové síly budou proveditelné pouze s podporou USA – což Trump minulý měsíc v obecné rovině slíbil.

Německý kancléř Merz zdůraznil, že nasazení německých vojsk je prozatím mimo hru. Konstatoval, že nejprve bude třeba dosáhnout příměří a až pak se bude debatovat o možném působení německých vojáků na Ukrajině. Příměří by podle něj bylo předpokladem pro jakoukoli mírovou misi.

Podle serveru Kyiv Post Německo v tuto chvíli plánuje především posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Německo, které je již nyní největším vojenským podporovatelem Ukrajiny v Evropě po Spojených státech, chce každoročně zvýšit ochranu Kyjeva před ruskými raketovými a bezpilotními útoky přibližně o 20 %.

John Foreman, bývalý britský obranný atašé v Kyjevě a Moskvě, uvedl, že je důležité přesně pochopit, co se nabízí – zejména pro Zelenského, který zvažuje svůj postoj před jakýmikoli přímými rozhovory s Ruskem.

„Nicméně si stále více uvědomujeme, že mír bude vyžadovat silnou Ukrajinu a ukrajinskou armádu, že evropská podpora bude muset být dlouhodobá a že Ukrajina se pravděpodobně nemůže spoléhat na to, že jí její spojenci přijdou na pomoc a potrestají Rusko, pokud by znovu zaútočilo,“ řekl.

„Tohle všechno jsou přípravy na mír, který zůstává iluzorní a vzdálený kvůli Trumpově nesourodé diplomacii a nedostatku věcných rozhovorů,“ pokračoval John Foreman.

Psali jsme:

Průlom? „Zítra může být jasno o Ukrajině“

Rusko: Trump už začíná být naštvaný

Alena Vitásková: Vojna a mír

Perebyjnis v ČT: Ruská ekonomika je na tom špatně. Víc tlaku a zhroutí se