V Číně tiká další časovaná bomba, mnohem horší než koronavirus. Jde o životní prostředí. Ruští ekologové bijí na poplach

9. 3. 2020 15:42

Bující rakovina, katastrofálně znečištěné ovzduší a vodstvo, miliony tun odpadu. Tak líčí Čínu ruská aktivistka Ludmila Fionová z Výboru 100. I jiní ekoaktivisté včetně českých Pirátů bijí v tomto ohledu na poplach. Říše středu je kvůli zničené přírodě kritizována doslova ze všech stran.

V Číně tiká další časovaná bomba, mnohem horší než koronavirus. Jde o životní prostředí. Ruští ekologové bijí na poplach
Foto: Jan Tvrdoň
Popisek: Obrázky z Číny
reklama

„Čína zničí celý svět,“ zní jeden z příspěvků ruské doktorky fyzikálně-matematických věd Ludmily Fionové. „Číňané mají velmi podivný vztah k životnímu prostředí. Za svůj ekonomický růst platí obrovskou cenu ničením přírody,“ prohlásila zase nedávno ve Studiu hranice na internetu. Tato ekoložka naléhavě kritizuje tamní situaci, která již přesáhla pojem ekologická katastrofa.

Rakovinové obce a další rizika

O takzvaných rakovinových vesnicích se toho již napsalo mnoho. Ostatně už i Peking uznal jejich existenci. Jde o vesnice, ve kterých lidé ve velkém počtu umírají na nádorová onemocnění způsobená znečištěným životním prostředím. Většina z nich se nachází na východě země, tedy v oblastech, které v uplynulých letech nejvíce zbohatly. „V Číně jsou rakovinová onemocnění desetkrát častější než ve Střední Asii. Rakovinové vesnice jsou v devětadvaceti z jednatřiceti čínských provincií. A je jich 459,“ řekla k tématu Fionová.

V příspěvku Čína: účet za ekonomický růst, který má na YouTube přes milion zhlédnutí, dále shrnula, že země poměřuje úspěch pouze růstem HDP a faktor přírody nebere moc na vědomí. Dále uvedla několik čísel. Znečištění ovzduší je ve velkých městech jako Peking a Šanghaj dvacetkrát vyšší, než je povolená koncentrace. Pustiny se tam rozšiřují rychlostí 4 000 čtverečních kilometrů každý rok. Vyrábí se tam 250 milionů tun odpadu ročně, což představuje dvacet procent světových odpadů. Silně znečištěno je tam 75 procent řek a jezer a 90 procent podzemních vod, načež některé řeky jsou tak znečištěny, že v nich spíše než voda teče palivo.

„A to znečištění se samozřejmě šíří i za hranice Číny,“ podotkla dále spolupředsedkyně organizace Výbor 100. „Bránit Sibiř proti pronikání Číňanů bude složité. Proti jednomu Rusovi stojí deset Číňanů a ti do Ruska přivážejí zrůdné ekologické myšlení. Čínské hotely u jezera Bajkal například pouštějí odpad přímo do jezera. Navíc je problematické, že v Číně moc nefungují ekologické aktivistické skupiny. Snažíme se je kontaktovat, ale moc se nám to nedaří,“ doplnila Fionová.

Na Dálném východě Ruska a v Tibetu

Když před lety cestoval reportér ParlamentníchListů.cz po Dálném východě Ruska, zaznamenal mnoho obav z Číňanů a jejich chování. „V Číně to je špatné. Tam snědli všechno, co je na čtyřech nohou, kromě stolů, židlí a svých rodičů,“ zavtipkoval si zoolog Viktor Judin, který má v Přímořském kraji malý zoopark a je odborníkem na tygry ussurijské. Podle odhadů dnes žije v Rusku ve volné přírodě na čtyři sta jedinců největší kočkovité šelmy světa. „V Číně mají pofidérní systém. Střílet tygry je zakázáno, ale nad prodejem částí jejich těl se zavírají oči. K mání je tam maso, kosti se používají v tradiční medicíně,“ dodal.

„My, ekologové, se snažíme lidem připomínat, že zákony platí pro všechny stejně. To se průmyslníkům nelíbí, proto provokují a nazývají nás třeba cizími agenty,“ vysvětlil ekolog, podporovatel hnutí Greenpeace a novinář z Vladivostoku Anatolij Lebeděv. Je předsedou neziskové organizace BROK a šéfredaktorem časopisu Ekologie a byznys. Situaci na rusko-čínských hranicích posoudil komplexně. Podle něj Číňané opravdu nemají ekologické návyky, takže se problémy spíše hromadí. „Velké starosti mi dělá ilegální těžba dřeva, které se většinou pašuje do Číny. A nezřízené, ba přímo zhůvěřilé ždímání dalších přírodních zdrojů,“ řekl.

„Pirátští poslanci Dana Balcarová a František Kopřiva se nyní vydávají do sídla tibetské exilové vlády v indické Dharamsale, kde žije i dalajláma. Zúčastní se tam připomínky jednašedesátého výročí tibetského národního povstání. „I pro českou skupinu přátel Tibetu je zásadní otázka ochrany životního prostředí. Mám velkou radost, že se v rámci naší cesty podařilo zorganizovat schůzku s tibetským ministrem životního prostředí a zástupci tibetského environmentálního institutu. Již dříve jsme výsledky jejich výzkumu prezentovali na sněmovním výboru pro životní prostředí. Uvědomujeme si, že ničení krajiny a devastace vodních zdrojů, půdy či rabování nerostného bohatství dosahuje v Tibetu enormních rozměrů. Křehká rovnováha Tibetské náhorní plošiny ovlivňuje široký region a má přímý vliv na globální klima,“ uvedla předsedkyně výboru pro životní prostředí Balcarová.

Piráti na to konto rozeslali prezentaci o problémech v Tibetu, v níž se píše: „V roce 2016 Tibet postihlo bezprecedentní množství přírodních katastrof… v roce 2017 Tibet utrpěl obrovské sesuvy půdy… to vše jasně svědčí o drastických změnách v chování klimatu Tibetské náhorní plošiny a o tom, že v následujících letech můžeme pravděpodobně očekávat další přírodní katastrofy.“ Je zřejmé, že stav životního prostředí v Číně lze obecně přirovnat ke katastrofě. Kritici tohoto stavu v samotné Číně navíc nemají na růžích ustláno, takže chybí hlasitá opozice.

 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jan Rychetský
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Proč se tak křičí, aby vrchní velitel ozbrojených sil Zeman nedostal informace od BIS? Petr Žantovský má jasno

7:03 Proč se tak křičí, aby vrchní velitel ozbrojených sil Zeman nedostal informace od BIS? Petr Žantovský má jasno

TÝDEN V MÉDIÍCH Nejen letitý poslanec Marek Benda, ale i většina komentátorů, jak z novinářského, ta…