Ačkoli by se z ekonomického hlediska mohlo zdát, že Česko je v podstatě sedmnáctou německou spolkovou zemí, ze společenského hlediska už to zdaleka tak nevypadá. Němci čelí uprchlické krizi. Země se zdá být prakticky na pokraji sil, ale z úst německé kancléřky Merkelové (CDU/CSU) či vicekancléře Gabriela (SPD) neslyšíte, že je třeba uprchlíky odrazovat od příchodu do země, a to i silou.

Naproti tomu Česko nečelí uprchlické krizi. Nemůže se nám to tak jevit ani ve chvíli, kdy zapojíme nejbláznivější stránky své fantazie. Od českých politiků v čele s prezidentem Zemanem ale slyšíme slova o tom, že uprchlíci používají děti jako živý štít, většina je jen ekonomickými běženci a ti, kteří nejsou, budou pravděpodobně teroristé.

Zeman si říká o výzvu k rezignaci

Autorka se při popisu situace v Česku odvolává na německé odborníky. „Zeman, který vždy rád vydával resentimenty a nadávky za blízké lidu, je v početné špatné společnosti,“ upozorňuje Volker Weichsel, politolog a redaktor německého časopisu Osteuropa. Český prezident se podle politologa snaží dokázat, že se nenechá Německem utlačovat, i když ho nikdo neutlačuje. „Řekl bych, že se Zeman především pokusil profilovat proti politickému mainstreamu jako v principu jediný skutečný mluvčí národa a inscenovat sepětí s určitou ,mlčící většinou‘. To navíc v tradici akce, která se ve svém jádru obrací proti zahraniční nadvládě,“ doplňuje Kai-Olaf Lang, analytik německé Nadace pro vědu a politiku (SWP).

Zeman, a spolu s ním i další čeští politici, se přitom často odvolávají na "zlý Brusel" či v případě uprchlíků na "zlý Berlín", aniž by lidem řekli, že Česko je dobrovolně součástí EU a podpisem Lisabonské smlouvy se Česko zavázalo respektovat mechanismy v této smlouvě obsažené. Jedním z těchto principů je také konstrukt většinového hlasování, které čeští občané znají i z vlastní národní úrovně. Působí proto zvláštně, když se proti němu na úrovni EU vymezují.   

Celý článek naleznete zde