„Letiště je osiřelé. Z Ruska sem lítají lázeňští hosté přes Prahu, ale je jich málo. To už je tady víc německých Rusů,“ podotkne slečna v turistických informacích. Tím letištěm myslí místní ranvej pro menší letadla, kde opodál stojí socha prvního člověka ve vesmíru Jurije Gagarina. Německými Rusy zase ty, kteří bydlí a pracují u souseda. Jsem v Karlových Varech v době, kdy čtvrtá vlna koronaviru klepe na dveře.

Chudák Masaryk

V centru stojí socha „prezidenta Osvoboditele“ Tomáše Garrigua Masaryka a ještě má u nohou několik věnců a kytic ze státního svátku vzniku samostatného Československa. Na pozadí se blyští výlohy „dcerky“ největší ruské banky Sberbank. Ostatně Masaryk byl k východní velmoci vždy dost kritický a také kvůli knize Rusko a Evropa, která byla od roku 1915 přeložena do několika jazyků, tam dlouho nemohl.

Ani v současném Česku nepožívá Masaryk takové úcty, jakou by si zasloužil. V obchodním centru na lázeňské promenádě prodávají v obchodě „Knigy na russkom jazyke“ za necelou stovku kromě knih i „hajzlpapír“ potištěný českými pětitisícovkami, takže i Masarykem. Ve výloze je ale portrét cudně schován. Kdo by chtěl však vyčítat Rusům, že si s naším „tatíčkem“ chtějí  „vytírat řiť“, byl by na omylu. V tomhle jsou nevinně.