„Ruský prezident Vladimir Putin se snažil znevážit majdanské protesty tvrzením, že za nimi stojí fašisté a antisemité. Po ukrajinských parlamentních volbách máme jasná čísla, která tuto Putinovu konspirační teorii naprosto vyvrací. Více než 40 % hlasů získaly dvě liberální proevropské politické strany v čele s prezientem Petro Porošenkem a předsedou vlády Arsenijem Jaceňukem. V pořadí třetí strana Svépomoc, rovněž silně proevropská, potom získala přes 10 %," konstatuje Lloyd.

„Do parlamentu se dostala pouze jedna politická strana, kterou lze označit za krajně pravicovou. Je jí Radikální strana Olega Ljaška, která s odřenýma ušima překročila hranici 5 % potřebnou pro získání parlamentních křesel. Nejradikálnější partaj Svoboda potom neuspěla vůbec. Opoziční blok, který byl složen z přívrženců bývalého prezidenta Janukovyče, dokázal přilákat něco kolem 10 % voličů," připomíná Lloyd.

Ne všechno je však podle Lloyda úplně růžové. „Voliči z hustě obydleného Donbasu a dalších východních regionů se voleb neúčastnili. Místní úřady kontrolované proruskými separatisty ohlásily `své vlastní` volby na 2. listopadu. To by mohlo vést k faktickému oddělení od Ukrajiny. Ruský ministr zahraničí Segej Lavrov se na to konto nechal slyšet, že Rusko výsledky voleb `samozřejmě` uzná," upozorňuje Lloyd.