Lorenc svou řeč uvedl tím, že nalezl poznámky z ledna roku 1989. Měly být tři varianty rozvoje od roku 1990 až do roku 2010. První bylo posilnění dosavadního vývoje, které podle Lorence bylo protipokrokové a opírající se o konzervativní elementy, další (pesimistický) návrat ke kapitalistickému pořádku a třetí vykonat reformy. Zmínil analýzu z poloviny osmdesátých let. Podle ní největší výhodou socialistického systému byl jeho potenciál a nevýhodou neschopnost tento potenciál naplnit. Decentralizace ekonomiky byla prý také nevyhnutelná, změna rovnostářského pohledu a spolupráce v Evropě také. Reformy byly prý navrhované, ale nepřijímané. A také chyběl dialog. “Lidem bylo třeba vysvětlovat. Možná by věřili, možná by nevěřili. Ale ten dialog chyběl,” řekl bývalý první náměstek federálního ministra vnitra.
Co soudíte o Miloši Zemanovi?Anketa
Otázkou je, zda systém mohl pokračovat a zda reforma mohla přinést výsledek,” sdělil Lorenc. Podle něj ideální možnost k reformě byla v roce 1968, kdy byli Američané zaměstnaní ve Vietnamu a autorita strany byla díky Dubčekovi vysoká. Ale ještě v roce 1986 bylo podle průzkumu o socialismu přesvědčeno 75% občanů, v listopadu 1989 to bylo stále ještě 45%, uvedl Lorenc. Přehodnocení roku 1968 bylo podle něj potřeba, ale nedošlo k němu vzhledem k tomu, že vedení ÚV KSČ nebylo zvyklé jednat na vlastní pěst a z Moskvy žádné příkazy nechodily. Politický potenciál byl prý promrhaný a lidé nevěřili, že politické vedení chce a ví jak udělat změny.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas