„Situace je opravdu vážná. Neříkáme to na základě nějakého pocitu nebo dojmu, říkáme to na základě poměrně rozsáhlého šetření, které jsme provedli mezi naší členskou základnou, které jasně ukázalo, že naše firmy, to znamená opravdu velké české průmyslové, do značné míry exportně orientované firmy, byly velmi odpovědné v těch minulých letech. Dvě třetiny z nich mají zafixované ceny energií, to znamená především elektřiny a plynu do konce letošního roku, ale od začátku příštího roku je to 20 %. A my, když jsme se ptali, proč je to jenom 20 %, tak nám firmy říkají, že ony – protože jsou to energeticky velmi náročné firmy,  jsou to opravdu firmy s desítkami tisíc zaměstnanců – a další, potřebují tak obrovské objemy energií, že buďto se od dodavatelů k nim nejsou schopny vůbec dostat, nebo za ceny, které jsou pro ně neakceptovatelné, protože jsou tak vysoké, že by je nedokázaly promítnout do cen výrobků a služeb,“ sdělil Špicar. 

Podle něj se čeká na evropské řešení, které by dle jeho názoru bylo nejjednodušší a nejrychlejší pro všechny. „Které by dokázalo výrazněji snížit ceny elektřiny a plynu. A pokud by to dopadlo tak, že bychom se ho nedočkali v dohledné době, tak potom opravdu je asi na čase přemýšlet o nějakém národním řešení, byť s nějakými evropskými parametry, které kdyby také nepřišlo, to je opravdu ten černý scénář, tak si myslím, že s nejprůmyslovější ekonomikou v Evropě, kterou ta česká je, by to mohlo vypadat velmi špatně,“ řekl.

„Některé firmy, například sklárny, už byly nuceny propouštět. Některé firmy stěhují svoji výrobu do jiných států Evropské unie, například do Portugalska nebo do Španělska, to jsou například ty ceny zahraničních ‚matek‘, které si mohou rozhodnout, jestli investice a práce půjde do České republiky, do české ‚dcery‘, nebo do španělské ‚dcery‘. Jsou ale i české firmy, například kolínská Draslovka, která stěhuje výrobu z Kolína do USA, kde bude platit jednu desetinu za plyn, takže ta situace je teď velmi vážná,“ sdělil Špicar.