Každá ze zemí chce v rozpočtu zohlednit své požadavky a Michelův vyjednávací návrh z minulého týdne vyvolává u lídrů většinou kritické reakce. Proti sobě stojí zejména snahy "šetrných" států západní a severní Evropy a skupiny přátel koheze z východního a jižního křídla EU. První skupina zahrnující například Nizozemsko či Rakousko usiluje především o snížení celkového objemu rozpočtu a zachování svých slev z plateb. Odvolává se přitom na to, že výpadek financování přes deset miliard eur (čtvrt bilionu korun) ročně způsobený odchodem Británie zacelí z větší části právě peníze z těchto zemí. Druhá část států zahrnující i země Visegrádské čtyřky chce slevy původně vyjednané právě Británií zrušit. Jejich zásadním požadavkem je, aby pro příštích sedm let zůstal stejný objem peněz v evropských fondech určených na rozvoj zaostalejších regionů. Ten však v Michelově návrhu proti dosavadnímu sedmiletému období poklesl o více než deset procent. Šéf ER naproti tomu navrhl větší pružnost v převádění peněz mezi jednotlivými fondy.