Nový dokumentární film Jarek mapuje život a tvorbu českého písničkáře Jaromíra Nohavici. Premiéru měl 28. srpna v českých a slovenských kinech, včetně letních kin, předpremiéry proběhly 26. srpna v ostravském Kině Luna a 27. srpna v pražské Lucerně. Režisérkou je Petra Všelichová, scénář připravil Marek Dohnal a producentem je Petr Šiška. Film, který vznikal dva roky, nabízí hluboký pohled do Nohavicova osobního života. Vytvořit se ho podařilo díky přístupu k soukromému archivu s dosud nezveřejněnými záběry z koncertů a cest. Obsahuje 66 písní, včetně rapové novinky Já už jsem tu byl, která doprovází trailer. Natáčelo se na místech spojených s Nohavicovým životem, jako je Ostrava, Uherské Hradiště, psychiatrická léčebna ve Šternberku či vyšetřovna StB v Karviné. Stopáž finální verze je 101 minut, přestože původní sestřih měl 9,5 hodiny.
Film se dotýká i kontroverzních témat, jako je Nohavicova spolupráce s StB či převzetí Puškinovy ceny od Vladimira Putina, ale nezabývá se jimi hlouběji a spíše adoruje protagonistu. Podle kritiků je dokument osobní, ale postrádá větší filmařský přínos a může působit jako „pomníček“ Nohavicovy kariéry.
Zhlédnutím snímku se na síti X pochlubila senátorka Daniela Kovářová. „Dnes jsem v úplně prázdném sále multikina viděla film Jarek. Se slzami v očích. Snad protože v něm hraje moje rodná Ostrava a další známá místa a že Jarkovy písně jsem zpívala jako holka a vybrnkávala je na kytaru. Máte-li ho rádi, běžte se podívat. Velmi dobrý dokument,“ doporučila film.
A dočkala se drsného odsudku. „U bezpáteřní kurvy vašeho charakteru vaše slzy pro toho zkurveného proputinovského estébáka chápu,“ zareagoval negentlemansky novinář Tomáš Etzler.
U bezpáteřní kurvy vašeho charakteru vaše slzy pro toho zkurveného proputinovskho estébáka chápu.
— Tomas Etzler (@tvtomas) August 29, 2025
Jaromír Nohavica, známý jako Jarek Nohavica, je český písničkář, skladatel, textař a kytarista narozený 7. června 1953 v Ostravě. Patří mezi nejvýznamnější postavy české folkové a písničkové scény. Vydal přes 20 alb, např. Darmoděj (1988), Mikymauzoleum (1993) či Divné století (1996). Jeho tvorba kombinuje lyrické texty, humor, melancholii a reflexi společenských i osobních témat. Mezi nejznámější písně patří Kometa, Zatímco se koupeš nebo Těšínská. Kromě hudby píše také poezii a překládá, například písně Vladimira Vysockého. Nohavica je oblíbený nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Polsku a v Rusku.
Jeho život provází i kontroverze – v 80. letech spolupracoval s StB pod krycím jménem Mirek, což později přiznal. V roce 2018 převzal Puškinovu medaili od Vladimira Putina, což vyvolalo značnou společenskou kritiku. Přesto zůstává ikonou české hudby, jeho tvorba oslovuje široké publikum, především díky své autenticitě a hlubokým textům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Považujete reakci Tomáš Etzlera na slova Daniely Kovářové za adekvátní?
autor: Naďa Borská
