„Má Evropská unie jako celek jasno v tom, jakou politiku chce uplatňovat vůči Rusku?“ zeptal se na úvod debaty Moravec.
Maxová je přesvědčena, že předsedkyně současné Evropské komise Ursula von der Leyenová má v této věci jasno a chce, aby celá EU táhla za jeden provaz.
Zahradil nabídl zcela opačný pohled. „Já myslím, že se to zase rozpadne na různé národní zájmy,“ upozornil Zahradil s tím, že zatímco pobaltské státy nebo Polsko jsou vůči Rusku velmi ostražité, protože s ním mají historicky špatné zkušenosti, ale francouzský prezident Emmanuel Macron hovoří o potřebě sblížování EU a Ruska.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Maxová však trvala na tom, že EU vůči Rusku najde jednotný postoj, Sama je členkou komise, která se má vztahem k Rusku zabývat. „Já teda nesouhlasím. Já zatím nevnímám Evropský parlament tak, že by nechtěl najít dohodu. ... Hledá se cesta, jak to pojmout, ale já na začátku nechci znevažovat, jaký je vztah vůči Rusku,“ zdůraznila europoslankyně.
Politici se však shodli na tom, že Rusko se rétoricky snaží měnit dějiny, když ve svých učebnicích dějepisu tvrdí, že druhá světová válka začala až v roce 1941útokem nacistického Německa na Sovětský svaz, což není pravda. Druhá světová válka začala útokem na Polsko, které si rozporcovaly nacistické Německo vedené Hitlerem a Sovětský svaz vedený Stalinem.
To ale zároveň nic nemění na tom, že Sovětský svaz měl významný podíl na osvobození Československa od nacistů v roce 1945.
Pak moderátor také zmínil usmrcení íránského velitele jednotek Kuds generála Kásima Sulejmáního.
Maxová smrti generála nelitovala. „Já když jsem si četla životopis zavražděného generála, tak jsem si říkala, že to je možná terorista a teroristé by měli žit pod neustálým strachem. Ale jsem nešťastná z toho, jak by to mohlo vyeskalovat. Je pravda, že za podobné zločiny by lidé měli být souzeni, ale v minulosti se je nedařilo lapit,“ uvedla dáma s tím, že by nezvedla ruku pro rezoluci, která by odsuzovala Spojené státy za zásah proti Sulejmánímu.
Zahradil dal Maxové za pravdu. „Kásim Sulejmání se snažil rozšiřovat vliv Íránu, což nebylo v zájmu EU, takže tady by evropská politika vůči Íránu byla měkká, byla by nedůsledná a Írán by si z nás dělal legraci. Pokud by tu měla být nějaká jednotná zahraniční politika, což já si nemyslím, že k tomu dojde, tak by ta politika měla být mnohem tvrdší,“ pravil Zahradil.
V závěru diskuse Zahradil zmínil i ekologické plány na zezelenání evropského průmyslu. Podle Zahradila jde o největší centrálně řízený ekonomický plán a on jako člověk, který prožil 26 let svého života v komunistické centrálně plánované ekonomice, nechce posledních 26 let života prožit v nové centrálně řízené zelené ekonomice.
Maxová se se Zahradilem shodla v tom, že si ve svém energetickém mixu musíme udržet jadernou energetiku. „Ale jednání s Německem a s Rakouskem bude velice bouřlivé,“ varoval Zahradil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
