Americko-izraelský útok na Írán vedl mimo jiné k takřka úplněmu zavření Hormuzského průlivu. Se svolením Íránu proplují jen ty tankery, které z jeho pohledu neslouží nepřátelům. V praxi to znamená, že průlivem proplouvají jen jednotky procent z počtu plavidel, které oblastí proplouvaly v dobách míru. To představuje problém pro transport ropy z Perského zálivu. Z pohledu celosvětové produkce jde asi o jednu pětinu obchodu s ropou.

Nezávislý analytik Shanaka Anslem Perera však upozorňuje, že přes Hormuzský průliv neproudí zdaleka jen ropa. Ropa, které má řada zemí, v čele s USA, strategické zásoby. Přes Hormuzský průliv procházejí také hnojiva, případně suroviny potřebné k výrobě hnojiv. Konkrétně jde o asi jednu třetinu světové produkce hnojiv. A jen díky hnojivům se na planetě uživí tolik miliard lidí, kolik jich na planetě Zemi žije.

„Katarský komplex QAFCO v Mesaieedu je největším vývozcem močoviny na jednom místě na zemi, s roční kapacitou 5,6 milionu tun,“ napsal Shanaka Anslem Perera. Močovina je vysoce koncentrované (46 % dusíku) granulované dusíkaté hnojivo, ideální pro základní hnojení před setím/výsadbou.

„Saúdskoarabská společnost SABIC Agri-Nutrients produkuje ročně zhruba 5 milionů tun močoviny. Ma'aden vybudoval kapacitu fosfátů přesahující 7 milionů tun. Společnost Fertiglobe ze Spojených arabských emirátů provozuje v regionu 6,6 milionu tun. Ománská společnost OMIFCO dodává přibližně 1,65 milionu tun výhradně do Indie. Před válkou patřil Írán k největším světovým vývozcům močoviny s ročním objemem zhruba 5 až 6 milionů tun,“ pokračoval Anslem Perera.