Mikrofonu se nejdřív chopil profesor, politolog, předseda spolku Svatopluk Petr Drulák, který upozornil, že konference se koná za podpory veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. „Bez ohledu, kde se narodíte, kdy se narodíte, máte stejná vrozená práva všude na světě. Dnes se dá o lidských právech ve slušné společnosti diskutovat pouze v tom smyslu, jak je chránit a jak je rozšiřovat. Nicméně často zapomínáme, že evropské pojetí svobody tak, jak se vyvíjelo po staletí, se formovalo zcela nezávisle, ve sporech mezi šlechtou a církví, městských práv atd. Byla to až liberální teorie, která koncem 18. století nahradila pojetí svobod pojmem lidských práv,“ uvedl na začátek Drulák, který první panel konference s názvem Lidská práva zprava i zleva moderoval.
Fotogalerie: - Hladíkova Nová zelená úsporám
Svobody byly odvozovány z politického celku. Práva byla odvozená od politické dohody. Liberální teorie postavila na první místo jednotlivce. Nadčasová garance je ale zdánlivá. „Co dnes zažíváme v debatách, je další posun. Dnes jsou lidská práva definována většinou různými aktivisty, kteří hájí utopie, utopie multikulturalismu, bezuhlíkové společnosti nebo společnosti s uhlíkovou neutralitou či nejrůznější společenské menšiny. Dnes jsou lidská práva považována za něco, co souvisí pouze s menšinami. Když někdo upozorní na to, že by chtěl hájit práva většiny, tito aktivisté to považují za něco nepřístojného,“ popsal profesor.
Profesor Petr Drulák na konferenci Lidská práva zprava i zleva. Foto: Daniela Černá
Ombudsman: Bez sociálních práv nebudou ani lidská práva
Je v pořádku hrozit blokádami vládních budov?Anketa
Evropská představa lidských práv není obecně sdílená a je otázkou, jak se bude dále vyvíjet. „Kontrolu nad lidskými právy přebírají neziskové organizace,“ poznamenal.
Čarnogurský: Toto je způsob upevňování lidských práv?
V 80. letech za lidská práva bojoval a byl za to aktivně perzekuován, patřil k nejvýznamnějším osobnostem disentu, pak působil v nejvyšších funkcích. Dnes, jak uvedl profesor Drulák, se „do disentu“ opět dostává. Dalším hostem byl Ján Čarnogurský. „Základ lidských práv, ke kterému se konzervativci hlásí, je 3300 let starý. Z toho si dokážete představit, jak dlouho musí opakovaně přicházet lidé na to, že toto právo je základní lidské právo,“ uvedl Čarnogurský a hovořil o návaznosti lidských práv na desatero. Upozornil s odkazem na trendy v zahraničí, že postupně lidská práva přibývají. „Viděl jsem scénu, kdy černoch stojí na nějaké podložce s botou a bílá žena mu botu čistí. Toto je způsob upevňování lidských práv?“ ptal se Čarnogurský za smíchu publika. „Co s tím máme my, když tady žádní otroci nikdy nebyli, společného?“ pokládal další otázku.
Ján Čarnogurský, bývalý slovenský premiér. Foto: Daniela Černá
Psali jsme:
Koudelka: „Dřív lepší sovětský člověk, dnes eurounijní“
Závěr prvního panelu patřil přednímu znalci ústavního práva. „Místo pojmu lidská práva používám termín právo člověka,“ uvedl na začátek svého vstupu advokát, předseda brněnské Trikolory, docent Zdeněk Koudelka. Postupně podle něj došlo k diskreditaci pojmu lidská práva. „Je často zneužíván a chápán tak, že se z člověka, nositele práva čili subjektu, stává pouze objekt, kterému je státem vstupováno do života se zástěrkou, že o něj pečuje a chce pro něj dobro. Jenže člověk chce mít práva, o kterých si sám rozhodne, zda je využije,“ konstatoval. Jako příklad dal rodičovskou dovolenou otce. „Otcovská dovolená se může v očích těch, kteří chtějí vytvořit nového lepšího člověka, dřív sovětského, dnes eurounijního, mění tak, že je to vlastně povinnost otce a dohoda se nepřipouští. Právo se změní na povinnost,“ popisoval. V pojmu lidská práva vidí spíš aktivisty, kteří se ho snaží prosazovat. Nejde o nic nového, spor o vidění práv probíhal i po válce v Československu. Šlo hlavně o uznávání práv menšin.
Koudelka upozornil, že stále více moci přechází od moci výkonné a zákonodárné, která vychází z voleb občanů, k soudní moci. „Soudci jsou ve funkci trvale a někteří propadli aktivistické touze měnit svět k lepšímu. Není nic horšího než snaživý úderník v taláru, který chce vynutit své vidění dobra,“ konstatoval za bouřlivého potlesku Koudelka.
Právník Zdeněk Koudelka hovořil o lidských právech. Foto: Daniela Černá
Nové, mezinárodní, tzv. lidskoprávní smlouvy jsou podle něj zbytečné, protože už opakují, co v našem právu je. „Nebo jsou pro svobodu člověka nebezpečné, protože pod rouškou lidských práv vytvářejí novou mocenskou agendu přeměnit člověka k obrazu někoho jiného, hlavně však jít proti vůli člověka samotného,“ popisoval Koudelka. „V základních věcech státu mnohdy tradiční sociálnědemokratická levice a tradiční konzervativní pravice mohou táhnout za jeden provaz. Po zkušenostech s komunismem totiž tradiční levice ví, že masově přetvářet člověka proti jeho vůli je blbost. Plně jí stačí bojovat za sociální práva zaměstnanců, důchodců a podobných skupin obyvatel,“ uvedl.
Tradiční konzervativci podle Koudelky uznali, že k tradičnímu státu patří sociální rozměr. „To, co dnes ohrožuje tradiční levici i tradiční konzervativce, je nová snaha některých, kteří si pro sebe ukradli pojem liberální demokracie nebo liberalismu, což se musí otec liberalismu, autor knihy Cesty do otroctví, Friedrich Hayek obracet v hrobě. Co spojuje tradiční sociálnědemokratickou levici i tradiční konzervativce je, že nechtějí změnit člověka, jeho rodinu, soukromí, filozofii a respektují svobodu volby si některé právo uplatnit, nebo ne. A co oba proudy hlubokým příkopem odlišuje od dnešní tzv. liberálů, Zelených a klimatických aktivistů je, že tito právě chtějí zachránit svět, zachránit člověka i proti jeho vůli a změnit jej, k čemuž má sloužit i ideologie lidských práv ve špatném pojetí, které je proti člověku a ne pro člověka. Děkuji za pozornost,“ uzavřel Koudelka.
Konference se konala v sídle veřejného ochránce práv v Brně. Foto: Daniela Černá
Psali jsme:
. Foto Daniela Černá_635628914862079390.JPG&id=70768)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
molik
