Nejprve bych předeslal, že na rozdíl od TOP 09, která nikdy nebyla nejen stranou pravicovou, ale vlastně ani stranou ve skutečném slova smyslu, má podle mne ještě pořád smysl ODS volit. Byť se nedivím těm milionům bývalých voličů, kteří to  již vzdali - ba co víc, úplně je chápu - pořád je to strana s tradicí a nějakým ideovým základem. Ač na něj současní vrcholní představitelé buď zapomněli, nebo záměrně rezignovali. Těžko říct, co je horší.

Ostatně není tomu tak dávno, co jsem slyšel jednoho z nich pronést cosi ve smyslu „nemůžeme jít víc doprava, protože pravicově smýšlejících není v ČR ani pět procent“. To je samozřejmě (bohužel) reálná úvaha. Ale to byla pravda i v době, kdy ODS volila téměř třetina voličů. Zajímavější by proto byla odpověď na otázku, kolik pravicově smýšlejících se v současné době nachází v samotné ODS.

Zřejmě jich už mnoho nebude. Alespoň soudě podle volebního programu, ve kterém „pravičáci“ vrší jedno daňové zvýhodnění pro vybrané skupiny za druhým, aniž by se starali o reálné důsledky, zejména nárůst byrokracie a korupce, který by byl nutným důsledkem. Stejně jako při jakémkoliv zvýhodňování jedněch na úkor druhých obecně.

Lepkavá past jménem Babiš

Přesto přese všechno by bylo možná předčasné lámat hůl nad stranou, která na pravicových idejích vyrostla: (re)kultivovat se nicméně může jedině v opozici. A ultralevicová vláda, která nás od listopadu čeká zřejmě nevyhnutelně, bude skutečnou pravicovou opozici doopravdy potřebovat. Nepatřím k optimistům, kteří si myslí, že se strana změní k lepšímu mimo sněmovní lavice. Stačí se podívat na KDU-ČSL, která v mimoparlamentním režimu totálně zpitoměla a dostane-li se letos do Sněmovny, bude to i pro její voliče učiněná hrůza.