Sál obsazen do posledního místa, přednášky nejen zákonodárců, ale i zahraničních účastníků. Popis do nebe volajících kauz, kdy i zahraniční účastníci se podivovali. Z osobní zkušenosti mohu sdělit v čem se tento seminář lišil od toho, který se pořádal 7. září 2020 na stejném místě, při stejně nabitém sále. Tenkrát se jmenoval „Spravedlnost a vymahatelnost práva: Žijeme v právním státě?“ a pořádal ho Institut Aleny Vitáskové (ochrana lidských práv a svobod) za podpory SPD a účasti představitelů celé řady spolků, které se touto záležitostí zabývají.

Seminář v roce 2020 podpořil prezident republiky Miloš Zeman a zaslal zdravici, která je součástí „Sborníků příspěvků“ a v úvodu semináře tuto zdravici přednesl tehdejší předseda SPD Tomio Okamura.

V letošním roce zhruba ve stejnou dobu putovala zdravice prezidenta republiky Petra Pavla na sjezd sudetských Němců do Brno.

Jak je vidět, každý z prezidentů měl a má jiné priority.

V roce 2020 se řada pozvaných poslanců nedostavila včetně tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která se omluvila: „měla hodně práce“. Následně si zástupci spolků vč. poslance Kobzy (SPD) s ní dohodli schůzku na Ministerstvu spravedlnosti. Několik předsedů spolků a zákonodárci se ve stanovený den dostavili na ministerstvo přesně ve stanovenou hodinu. Na jednání s ministryní spravedlnosti byli připraveni. Nejednalo se o zástupce spolků jen z Prahy, někteří cestovali několik hodin a obětovali k tomu i dovolenou. Nicméně ministryně Marie Benešová se i tentokráte omluvila, že nemá čas, že musí odjet na vládu. O mrtvých se má mluvit buď v dobrém, nebo se má mlčet. Tudíž budu mlčet.

Na semináři minulý týden vystoupila celá řada politiků, zákonodárců. Čas si udělal i ministr spravedlnosti Jaromír Tejc, který svým odhodláním napravit stav justice, vymahatelnost práva a spravedlnost pro všechny, bezesporu přítomné a širokou veřejnost potěšil. Věřím, že se tohoto velmi náročného úkolu zhostí a bude tak považován za jednoho z mála, ne-li jediný, kdo částečné nápravy dosáhne a vrátí důvěru občanů v právní stát.

Předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura, který za vymahatelnost práva a spravedlnost bojuje celou dobu, co tuto oblast sleduji měl i tentokráte odvážný projev. Neméně na mě zapůsobil projev náměstka ministra spravedlnosti Zdeňka Koudelky, který vystoupil i na semináři v roce 2020. Asi může sám vyhodnotit, že se za tu dobu v této oblasti nic k nápravě nestalo. I zde pevně věřím, že jako náměstek ministra, zodpovědný za legislativu se o nápravu zasadí. Zajímavý projev měla poslankyně a předsedkyně ústavně-právního výboru PČR Renata Vesecká. Závěrem se neopomněla zmínit o tom, že odškodnění občanů poškozených státem – tedy například nezákonným trestním řízením je nutné napravit. Překvapil mě svým projevem místopředseda PS Radek Vondráček, a to svojí podporou Spolku Šalamoun, kdy přiznal, že i on musel opakovaně požádat tento spolek o spolupráci, když se na něj v dřívější době, jako na předsedu výboru někteří občané obraceli o pomoc. Bylo příjemné to slyšet z úst zákonodárce, jak vysoce hodnotí odborné kvality a vytrvalost Spolku Šalamoun.

Proč se věnuji výstupu politiků více než těm, kteří na mnoha případech popsali selhání justice, zničené životy a katastrofální nedostatky v legislativě? Proč nevypíchnu například z projevu pana Zdenka Koudelky jeho přirovnání selhání justice v případě Roberta Templa, který si nespravedlivě odseděl ve vězení dvacet let, než na základě mezinárodního soudu dosáhl osvobození a propuštění? Polemika pana náměstka, že dostal odškodnění celkem asi 20 mil. Kč a že on nebude hodnotit, zda je to hodně nebo málo. Pokud vím, tak pan Templ požadoval pouhých 90 mil. Kč, dostal hanebných asi 20 mil. Kč. Z mého pohledu zničeného života pana Templa, a podotýkám, že není sám, komu se nedostalo spravedlivého procesu, mi připadá oněch devadesát milionu jako minimum a měl dostat to, o co žádal. Již nikdo nebere v úvahu, že ti, co mu svým lajdáctvím, aroganci moci, či nechutí se případem zabývat zničili život, si dále žijí většinou z peněz daňových poplatníků nad poměry průměrných příjmů běžných občanů. Vůbec nic se jim nestalo!

Z kauz, celé řady „podivně“ odsouzených, kteří opakovaně čekají na obnovu procesu, nebo na milost prezidenta republiky, které se jim nedostává – uvádím kauzu Kramný, Bouček, Straňák, Šimon, Fabián a řada dalších. Když dlouhodobě selhává systém obnov řízení, jak řečníci semináře uváděli, tak může prezident zasáhnout. Přitom je to jedna z výsostných pravomocí prezidenta, tento institut „milosti“ využívat. Zde je nutné si připomenout počiny našeho prezidenta Václava Havla, který v oblasti udělování milosti předčil všechny své následníky.

V souvislosti s posledním seminářem a velkou účasti zákonodárců pevně věřím, že si právě oni zákonodárci konečně uvědomili, že jsou plně odpovědni za stav justice. Že vymahatelnost práva a spravedlnosti je základ demokracie. Že soudci nemohou dotvářet svými judikáty nejasné zákony a soudit podle svého názoru, nikoliv zákonů. Že musí i oni – justice – nést plnou zodpovědnost za své činy, a jejich zodpovědnost musí být ukotvena v zákonech. Že stát musí být odpovědný za řádné odškodnění občanů a jejich rodin za nezákonná trestní stíhání, za nezákonný úřední postup. Tím v žádném případě nechci ani náznakem brát nezávislost justice, ta musí nezávislá zůstat. Ale zákony se musí zásadně změnit tak, aby chránily občany proti zvůli tak zvaných nezávislých.

Psali jsme:

Vitásková: Oslovili mě s kandidaturou na Hrad. Mysl většiny lidí neřídí mozek

Alena Vitásková: Dezoláti v akci

Vydírání, pane prezidente? Vitásková vzpomíná, jaké zprávy poslanci posílali jí

„Nevydávejte Babiše a Okamuru.“ Vitásková apeluje z vlastní zkušenosti