„Lidé se ptají, zdali vím, že potají se schází s ním“ může evokovat text známé písně, ale je to jinak. Souvisejících otázek k nadcházejícím volbám dostávám od voličů, občanů nejen naší země, celou řadu. Nejčastěji jsou, koho volit, komu věřit, co je nejdůležitější pro jedince, pro národ, pro svět. Mé stanovisko, názor mohu shrnout.
Zajímá mě, zda se někteří „vyslanci“ politických stran a hnutí schází „natajňačku“, tak aby o tom voliči nevěděli. V předvolebním klání, nejen před televizními diváky, ale i na besedách se tváří jako programoví nepřátelé, přitom se dohodnou již předem, co po volbách udělají a předvolební program a sliby tak nějak neřeší. Pak to není jako v té písni, „láska je silnější než já“, ale „zrada je silnější než já“. To je to, co od takových politických lídrů můžeme dozajista po volbách očekávat. Proto je důležité vědět, nebo alespoň se o to snažit, kdo s kým a zda se takto schází.
S tím úzce souvisí, zda věřit v jejich předvolební sliby. Určitě ne tomu, kdo nás již jednou zradil. Jak se říká: „Kdo jednou zradí, zradí vždycky“. I v životě to tak platí. Jen blázen dává druhou šanci. Bohužel, i já jsem několikráte druhou šanci dále. Nikoliv ve volbách, ale v jiných oblastech. A dopadlo to jako vždycky – „blbě“.
Ve svých programech-předvolebních slibech se nesčetné množství stran a hnutí předhání, slibem nezarmoutíš. Přitom velké části programových bodů volič ani nerozumí, nedokáže rozluštit, co se tím chce říct, mnohdy to ani sama strana neví. Vždyť za ty čtyři roky se toho moc stihnout nedá. Pro jistotu se začne, pokud možno ihned strašit, zastrašovat. A to čímkoliv. První rok se přebírají úřady, druhý rok se vymlouvá na chyby předcházejících vlád, třetí rok se začíná vládnout a ono to nějak moc nejde s plněním těch programů a pak je čtvrtý rok? Tak to je příprava na volby. Poněkud zjednodušeně jsem předvedla, jak asi probíhá vládnutí, jak to zjednodušeně vidí občan – volič. Pro mě jsou nejdůležitější níže uvedené charakteristiky programu jednotlivých stran a hnutí.
Vymahatelnost práva a spravedlnosti, bez dvojího metru, je absolutní základ. Celou řadu let hovořím o tom nejpodstatnějším, co každý občan, každý národ, každý stát potřebuje. „Vymahatelnost práva a spravedlnosti, bez dvojího metru.“ To je základ důvěry občana ve státní instituce. Že se dovolá spravedlnosti. To by nebylo například nekonečné vyšetřování Dozimetr, Bitcoin, Čapí hnízdo a celá řada kauz, které se buďto vyrábí, nebo naopak zametají pod koberec. Bez důvěry občanů ve vymahatelnost práva, spravedlnosti a svobody slova nemůžeme uvažovat o demokratickém státě.
Povinnost hospodařit s vyrovnaným rozpočtem – bez zvyšování daní. Myslí si snad některý z politiků, že voliče zajímá hřímání o rozpočtu? Povinnost každého politika by mělo být, že „musí“ hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a nepovažovat skutečnost, že má schodek v hospodaření „jen několik set miliard“, jako nějaký bonus pro občana. On přece je zodpovědný svým voličům, daňovým poplatníkům, on musí hospodařit s jejich penězi hospodárně, zodpovědně, nedovolit, aby se kradlo. Hospodařit s vyrovnaným rozpočtem bez zvyšování daní, snížením výdajů na správu státu atd. Politici, kteří to neumí, by již nikdy neměli být voleni ani jmenováni do veřejných funkcí, do vedení podniků s podílem státu. Nasekat dluhy umí každý idiot.
Národní zájmy nad evropskými a evropské nad světovými. Tento názor jsem hájila již v dobách, kdy jsem působila jako předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Upřednostňování jiných zájmu, nad zájmy našich občanů je cesta k zániku národa. Bez národa není stát.
Mír je nejvyšší hodnota pro život každého jedince, rodiny, národa. Hájit mír před válkou. Hájit diplomatické řešení konfliktů místo podněcování k nenávisti. Prosperita před zničujícím a devastujícím válčením. Raději byznys než válka.
Myslím, že jsem jasně odpověděla, koho podporovat v následujících volbách. Koho volit a koho v žádném případě nevolit. Nebojte se být slušní.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV