Trestnost pomluvy či hanobení, a to většinou bez ohledu na to, kdo je cílem útoku, je normou ve 23 z 28 členských států Evropské unie. V mnoha státech existuje speciální trestný čin hanobení člena královské rodiny nebo hlavy státu. Například ve Švédsku za takové jednání hrozí trest odnětí svobody až na 6 let.

V Německu se každý rok vede několik desítek tisíc trestních řízení pro pomluvu a přibližně tisícovka lidí končí za tento trestný čin ve vězení.

Omezení veřejné debaty i autocenzura

Perspektiva trestu odnětí svobody za kritiku hlavy státu vede nejen k autocenzuře, ale omezuje veřejnou debatu a otevřenou demokracii v Evropě.

Devastující účinek na míru svobody a demokracie mají ustanovení trestního zákona, která v otázce hanobení či pomluvy nedělají rozdílu v tom, zda je difamující prohlášení pravdivé či nepravdivé.

Je totiž velký rozdíl mezi kritikou a hanobením. Kritika nemůže být ze své povahy v demokratické společnosti trestná, a proto je třeba stanovit jasnou hranici mezi tím, kde končí kritika a začíná hanobení, které není podpořeno žádnými fakty.