Za zhruba posledních padesáti let měli šamani naprosto jasno. Ve světě omezených surovin se jednou při trvalém růstu lidstva a spotřeby, musí přece vyčerpat. Staticky vzato, ano. Z dynamiky kolektivní lidské invence, to jisté není. Proti sobě stojí dvě víry. Jedna poněkud dětinsky fundamentalistická, druhá vycházející ze zkušenosti neuvěřitelného vědeckého a technologického vývoje posledních dvou století. Svět je totiž fantastické místo, před nímž bledne veškerá fantazie a má v zásobě ohromná překvapení (černé labutě, jak je nazval jeden duchaplný žvanil).

Štěpení břidlic a nová ohromná naleziště zemního plynu, a s ní technologický rozvoj snižující spotřebu energie, už teď radikálně mění energetický výhled. Lidstvo má za sebou dobu dřevěnou, uhelnou a v nedaleké budoucnosti se zbaví své závislosti na ropě (60 % požírá transport) a nastane doba plynová. Jak to víme?

Fakta. Nejkonzervativnější odhady (IEA) spočítaly zvýšení světových zásob plynu z 50 na 200 let, zřejmě však budou mnohem vyšší. Spotřeba spalovacích motorů se snižuje zhruba o 2,5 % ročně, energetická náročnost průmyslu a lidských obydlí neméně a křivka růstu planetárních obyvatel výrazně zpomaluje.