Když jsem byl malé dítě na prvním stupni základní školy, slavil se Den vítězství až 9. května, nikoliv osmého, jak je tomu dnes. Slavili jsme zkrátka podle tehdejšího moskevského času, nikoliv toho západoevropského, kdy začalo příměří platit. V moskevském bylo totiž už po půlnoci. Nic na tom nemění ani fakt, že poslední ozbrojené střety s Němci na našem území utichly až 11. května, kdy se poslední jednotky Wehrmachtu vzdaly.

Komunistický svátek dne vítězství před rokem 1989

Jak již bylo řečeno, tehdy se slavilo 9. května, ulice byly plné sovětských vlajek a statní svátek se přímo jmenoval „Den osvobození naší vlasti Sovětskou armádou“. Samozřejmě, bylo ještě naživu spousta lidí, kteří si ony události pamatovali. Slyšeli jsme vyprávění o tom, jak byli lidé šťastní, když Sověti konečně vyhnali krutovládu Němců. Byly v té době ovšem i absurdity. Od svého otce pravidelně poslouchajícího rádio Svobodná Evropa, kterému komunisté celkem dost ublížili, jsem věděl, že Plzeň osvobodila americká armáda. A tak mi přišlo trochu divné, že se o tom nikde oficiální orgány nezmiňují. Možná v Plzni ano, ale k nám do Východních Čech se to rozhodně nedostalo. Proto jsem tehdejšímu režimu moc nedůvěřoval.