Halík: „Sv. Tomáš Akvinský rozpracoval tu teorii o tom, že svědomí je něco, co má nezastupitelnou hodnotu v křesťanském životě a papež František to jenom uvádí do té církevní praxe, která jakoby na to často zapomínala.“

Odpověď: Sv. Tomáš Akvinský samozřejmě nemá nic společného s demagogií Halíka ani s herezemi Františka, a když mluví o svědomí, ukazuje na pravdivé svědomí, které je protikladem bludného svědomí. Co se týče Františka, v exhortaci Amoris laetitia popírá přirozený mravní zákon i svědomí. Popírá existenci absolutních mravních norem a přizpůsobuje svědomí žádostem člověka, což je podvod a hereze.

Tyto dny 4 kardinálové předložili Františkovi 4 dubia (pochybnosti) a žádali odpověď. Nedostali ji. Jeden bod z dubií: „Je po vydání exhortace ‚Amoris laetitia‘ (srov. č. 304) nadále třeba považovat za platné učení Jana Pavla II. v encyklice ‚Veritatis splendor‘ č. 79, založené na Písmu svatém a Tradici Církve, týkající se existence absolutních mravních norem, které zakazují vnitřně špatné skutky a jsou závazné bez výjimky?“ František na otázku neodpovídá, protože je heretik a popírá existenci absolutních mravních norem, které zakazují vnitřně špatné skutky, to je hříchy. Tím už ale není ani katolíkem ani křesťanem. A tyto heretické postoje Františka jsou voda na mlýn pro pana Halíka.

Halík: „Je napsáno, že rozvedení – konec. Vrah se může vyzpovídat a jít k přijímání, a žena, kterou opustil její muž, aby se postarala o děti, vstoupila do nového manželství, báječně se o ty děti stará a žije opravdu křesťanským životem, do smrti nesmí přistupovat ke svatému přijímání, to přece je něco, co jasně odporuje evangeliu.“

Odpověď: Naopak, to, co Halík tvrdí, odporuje evangeliu. Vrah se může vyzpovídat, když se upřímně kaje a má úmysl radikálně změnit život. Pokud je odsouzen na dlouhá léta vězení, musí trest spravedlivě odpykat. Ve vězení může ale takový pravdivý kajícník přistupovat ke svatému přijímání.