Profesor Chomsky před lety podpořil právo na názor kontroverzního historika a popírače holocaustu Roberta Faurissona. Ano, i u nás jde o nepochopení řečeného, a ke slovu se bohužel nedostali ani soudní kritikové amerického akademika. Chomského návštěva České republika vnáší nejen v tomto ohledu světlo především na naše slabiny, nevzdělanost ale i ignoranci.

Čeští novináři a politikové se zasekli na jednom, nikterak kontroverzním Chomského výroku, jejž vyslovil před čtvrtstoletím v reakci na vystoupení Václava Havla v americkém Kongresu, který tam vychvaloval USA jako šiřitele svobody ve světě. Pravý význam Chomského soudu však ČTK interpretačně znehodnotila a další sdělovací prostředky, jako Lidové noviny, MfD, Novinky.cz, ale i Česká televize onu dezinformaci šířila dál. Fáma je, jak známo, okřídlená.

Co naplat, jedno je nad slunko jasnější: „kontroverzní“ návštěva Noama Chomského u nás přinesla řadu zajímavých podnětů a stanovisek, jimž se dosud věnovala pouze chatrná pozornost, zda vůbec nějaká. K naší smůle zůstalo nemálo otevřených témat opomenuto právě kvůli mediální mlhovině, možná proto, že tmářství řady představitelů české novinářské a politické obce přes čtvrtstoletí myšlenkové plurality stále ulpívá na stejném bodě. Ostatně soudím, že Noam Chomsky v Praze a Olomouci „nakousl“ kontroverznější témata než celkem srozumitelný rozdíl v postavení disentu u nás za minulého režimu a disentu pod knutou Bílého domu v Latinské Americe, na Středním východě a jihovýchodě Asie.      

Americký akademik při svém vystoupení v pražské Městské knihovně, jejíž záznam také bude k dispozici širšímu publiku, předestřel několik pozoruhodných témat.

Chomsky se rozhovořil o tom, že vyrůstal v de facto proletářské čtvrti, byl ovlivněn svým strýcem a jeho přáteli, kteří vyznávali anarchistické a anarchosyndikalisté ideje, dále pak o své fascinaci sionismem. Nicméně se sám stavěl proti vzniku Izraele podobně jako Albert Einstein a další osobnosti židovského původu. V 50. letech dokonce nějaký čas pobýval v izraelském kibucu.