Pane velvyslanče,

po dlouhé době se mi zdál živý sen. Moje moravská babička, která už dávno není s námi, se na mě rozčíleně podívala a řekla: vyřiď tomu chlapovi v tom Tbilisi, že je pěkná sviňa.

Jak už to ve snech bývá, aniž by mi řekla, o koho a o co jde, hned jsem věděla, že tu zprávu musím vyřídit Vám, pane velvyslanče.

Z úcty k milované babičce, která nestudovala v době nejtvrdší normalizace vysokou školu v Moskvě jako Vy, protože od devíti let sloužila u sedláka a měla jen tři třídy obecné školy, ale byla to moudrá a laskavá žena, Vám vzkaz co nejrychleji předávám.

Týká se Vašich zpráv z posledních měsíců třeba panu Pastuszkovi na Ministerstvo spravedlnosti ČR o tom, jak „z pohledu zastupitelského úřadu v Tbilisi lze konstatovat, že v posledních letech prošel gruzínský vězeňský systém značně rozsáhlou transformační metodou  s cílem přiblížit se evropským standardům…