Nic to, tuším, nezmění na tom, že elitám povětšinou nezáleží ani na přírodě, ale především na lidech. Příroda se (i včetně částečně opravdu vymírajícího živočistva a rostlinstva) vzepne, jak o tom aspoň sním, ale lidé? Ve své prosté většině trpí a skomírají a bezduše strádají, vytěžováni, sráženi. Nakonec umírají. A mají-li vůbec nějaký duchovní potenciál, je v nich, tedy pokud se nevyšvihli vzhůru, válcován. Elity to tak chtějí. Dál jen „bídnej chleba“ a další a další hry; a masy to momentálně berou, zatímco elity dál ohýbají pravdu, nebo alespoň šikovně pootáčejí jejím kompasem s heslem, že pravda nikdy není jedna, že pravd je víc. I ptám se tě, Milane Kohoute, co si o tom myslíš, a neodpovídej pouze mně, odpovídej všem.

Milan Kohout (ani tak neodpovídá, jako se bez ohledu na tazatelovo mínění omlouvá):

Milí přátelé,