Komentovat konkrétní výsledky voleb do krajských samospráv, které se konaly před několika dny, již nemá příliš smysl, neboť to podstatné bylo řečeno. To, co smysl má, je zamyslet se nad obecnějšími souvislostmi politickými i společenskými, které tyto volby ukázaly, a především – nepodlehnout (na základě výsledků) lákavé představě, že „už to má Fiala a jeho vláda spočítané“[1].

Krajské volby nejsou volby parlamentní

• Krajské volby nejsou volbami parlamentními. To je sice banální pravda, nicméně uvědomit si významný rozdíl mezi volbami řešícími problémy na regionálních úrovních a volbami s tématy celospolečenskými nám pomůže vyhnout se nepřiměřenému zobecnění výsledků krajských voleb; 
• Volby do krajů probíhají ve dvanácti krajích, dvanácti regionech s různými socio-ekonomickými podmínkami. Obyvatelé jižních Čech přirozeně kladou důraz na řešení jiných problémů než ti ze severní Moravy; 
• Krajské volby neměly (protože ani nemohou mít) žádné jednotící téma, ke kterému by se všichni voliči společně nějak vymezili. Krajské volby nebyly o nejpalčivějších problémech současnosti: migraci, multikulturalismu, genderismu, Green Dealu, válce na Ukrajině či zbrojních výdajích, přestože i tato témata byla součástí debat po celé předvolební období; 
• Krajské volby se nekonají v Praze. Každý devátý volič v ČR je z Prahy a ten, jak mnohé minulé volby ukázaly, má podstatně blíž k bruselskému pokrokářství Fialovy pětikoalice, než zbytek naší země. Je téměř jisté, že kdyby do krajských voleb mohl „promluvit“ pražský volič, ani zdaleka by pro Fialovu vládní pětikoalici výsledky nedopadly tak katastrofálně; 
• Krajské volby voliče zajímají – v porovnání s volbami parlamentními – pouze okrajově (opakovaně o tom svědčí voličská účast). Nízký zájem voličů je výsledkem jejich zkušenosti, že krajská správa je vlastně nepolitická a bývá téměř jedno, kdo v krajské radě sedí. Výsledky voleb do krajských samospráv obvykle nejvíce zajímají politickou vrstvu starostů, kteří skrze krajské „penězovody“ řeší obecní kanalizaci (v tom lepším případě) nebo budování cyklostezek (v tom horším případě).

Byly letošní krajské volby „vzpourou“ voličů proti Fialově vládě?

Přestože se objevuje ve většině komentářů českých médií, dávám slovo „vzpoura“ záměrně do uvozovek. Považuji jej za příliš silné a po mém soudu neodpovídající realitě.