V průběhu existence císařství existovala univerzalistická myšlenka jediné a jednotné říše, která žije dodnes: imperium sine fine. Tj. říše bez hranic. USA a EU se chovají podle uvedené myšlenky. EU a Rada Evropy dokonce používají od roku 2000 motto z ní vycházející: in varietate concordia. Správně přeloženo: Jednotná v rozmanitosti.

V medicíně, biologii a právu, abych jmenoval tři, jsou i dnes uplatňovány latinské odborné výrazy. Původ románských jazyků Evropy (italština, francouzština, španělština, portugalština, rumunština a další), podobně jako mnoho převzatých slov vyskytujících se v germánských a slovanských jazycích mají svůj původ v latině. Evropské právo a státověda, obzvláště občanské právo, mají kořeny ve starém římském právu. Lidskost – humanitas, důstojnost člověka – dignitas humana, jsou římského původu. Akvadukty, bazilika (z řeckého královského sloupořadí), beton (v Pompejích, Koloseu apod.), ohebné sklo (jehož existenci zaznamenal filozof Plinius), pošta (jako systém výměny informací), silniční sítě (po převzetí od Etrusků), ústřední topení (podle řeckého vynálezu, výtahy (po invenci Archimeda), ale i kvalitní péče v prevenci infekčních chorob, leprosária, to vše nám zanechali Římané. Již proto se nabízí srovnání Římské říše s Evropskou unií.

V příspěvku, který je částí obsáhlejší úvahy o budoucnosti EU na základě dotazu - Jaké změny se musí udělat, aby civilizace a Europa byly životaschopné a všestranně rovnoměrně prosperovaly? se zaměřím na několik aspektů, začínajíc koncem Říše bez hranic.