O tom, že tomu tak je, se lze přesvědčit především při pohledu na obchodování se španělským vládním dluhem. Zatímco ještě nedávno se ho investoři štítili, tak dnes jej skupují ve velkém a ceny letí vzhůru, resp. rizikové marže se rychle propadají. Změna nálady byla cítit dokonce i na tzv. primárním trhu, když španělský stát včera v pohodě upsal svoji emisi dluhopisů (celkem 4,8 mld. euro), přičemž po dlouhé době se většina poptávky rekrutovala ze zahraničí.

V pozadí téměř zázračného oživení na španělském trhu vládních dluhopisů je v prvé řadě letní závazek ECB, že nepřipustí dezintegraci eura a je k tomu připravena použít i svoji bilanci a eventuálně (za natištěné peníze) nakupovat dluh problematických zemí do své bilance. Je přitom pravdou, že tato prozatím jen verbální intervence má blahodárný efekt nejen na španělské veřejné finance, ale i na domácí banky, které jsou pochopitelně hlavními držiteli španělského vládní dluhu. Aniž by ECB utratila jediný cent, podařilo se jí roztočit pozitivní sebenaplňující se spirálu, kdy propad rizikové prémie (výnosů) posílá financování dluhu na udržitelnější dráhu, čímž činí tento dluhu ještě atraktivnější.

Zvýšený zájem o španělský vládní dluh, však není jen výsledkem příslibů ECB. Ať již z Evropské komise či MMF prosakují zprávy, že Španělsko je možná již blízko ke zformulování oficiální žádosti o pomoc ze záchranných fondů eurozóny (ESM). Možná již příští týden může španělský ministr financí oznámit balík strukturálních reforem (nikoliv tedy dalších rozpočtových úspor), které by mohly eventuálně vydláždit cestu k možné pomoci od ESM a potažmo eventuálně od ECB. Pokud by se tak mělo stát a EU v čele s Němci, resp. ECB by takový obchod akceptovala, uvolnil by se jeden z důležitých balvanů na cestě k řešení eurokrize.

Jan Čermák
Analytik ČSOB