ČTK očekává další růst rozpočtu ministerstva obrany a uzavření významných zbrojních zakázek tak, aby české ozbrojené sily v nadcházejícím roce byly platnou silou paktu NATO. Armáda se rozšíří o další vojáky, kteří budou potřební na zahraniční mise. Tak o tom velmi často informuje velení NATO. V lednu budou Češi volit prezidenta, poslanci budou také hlasovat o důvěře vládě a tedy i nové ministryni Karle Šlechtové (ANO). Změny by se mohly udát i v čele generálního štábu.

Česká armáda má v současnosti na zahraničních misích asi 400 vojáků. Příští rok by se jejich počet měl výrazně zvýšit na více než 1000. K dosavadním misím přibude účast na aliančním posílení na východním křídle NATO, kde by měli čelit hrozbě vojenské agrese z Ruska. V jeho rámci česká armáda vyšle do Litvy mechanizovanou rotu v počtu řádově 200 vojáků, působit budou v bojovém uskupení, které sestavuje Německo. Do Lotyšska pod kanadské velení vyjede minometná četa o velikosti do 40 vojáků.

Česko prý (nevěděl jsem, že také něco zvažuji) zároveň zvažuje rozšíření svého působení v misích v Afghánistánu, Iráku a v Mali. O posílení by musela rozhodnout vláda a Parlament. Tak brzy uvidíme, zda jsme se hlasy voličů rozhodli dělat paktu NATO křoví při jeho agresivních výpadech po celém světě. Záležet tak bude na úspěchu sestavení vlády a na tom, jaké strany ji budou podporovat. Proti misím vystupují komunisté a SPD. Tedy lze pochybovat o tom, že bude Babiš vládnout s jejich podporou a současně uskutečňovat plány opozičních stran tzv. demokratického bloku. To by museli být politici KSČM a SPD padlí na hlavu.