Je to jen dílčí část problému, jeden střípeček v mozaice, která je mnohem pestřejší a hlubší, než jen nějaký dotační podvod. Přesto je ale dobrý v tom, že boří jeden mýtus, který se nějaký čas mezi lidmi udržoval. Někteří lidé totiž měli představu, že by bylo dobré, aby do politiky vstupovali bohatí lidé, protože ti nebudou mít potřebu se obohacovat. Představa lichá a naivní, protože miliardář klidně může vycucnout ubohých 50 milionů – prostě mu to stojí za to, neb hamižnost nemá konce.
Jak se můžeme snadno přesvědčit, mnohem větší lumpárny nejsou tak mediálně přetřásané, a přitom jsou dopadem na občany horší a dlouhodobější:
Zájem prosadit nové tarify elektřiny, kde poplatky za distribuci se budou platit podle velikosti hlavního jističe, nikoliv podle spotřeby jako dosud (dopad zejména na malospotřebitele).
Privatizace nerostného bohatství, vody (ve více než polovině České republiky prodávají českou vodu cizinci, každý rok posíláme zcela zbytečně do zahraničí až 5 mld. Kč).

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV