Jiří Kobza: Pokrytectví jako vládní doktrína

20.02.2023 11:00 | Komentář

V předvolebním klání donekonečna opakoval předseda ODS Petr Fiala věty jako „Rozhodl jsem se vrátit politice smysl, slušnost a poctivost“. Také sliboval: „Můžete se spolehnout, že snížíme daně a zvýšíme příjmy“. Nikdy nezmínil, když už je pro tu slušnost a poctivost, že jeho vláda dopustí, abychom byli zemí s nejhůře fungující ekonomikou, jak vidíme z následujícího přehledu:

Jiří Kobza: Pokrytectví jako vládní doktrína
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Kobza je členem Poslanecké sněmovny, zvoleným za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Podle předběžných výpočtů vzrostl Index spotřebitelských cen (The Harmonised Indices of Consumer Prices, HICP) v Česku meziročně o 17,3 % (v červnu o 16,6 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v červenci 2022 za Eurozónu 8,9 % (v červnu 8,6 %), na Slovensku 12,8 % a v Německu 8,5 %. Podle portálu kurzy.cz měly na meziroční růst cenové hladiny na konci roku 2022 největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a ceny v oddíle bydlení. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny mouky o 42,0 %, chleba o 37,6 %, drůbežího masa o 42,8 %, polotučného trvanlivého mléka o 55,4 %, vajec o 92,4 %, olejů a tuků o 38,2 % a cukru o 98,9 %. V oddíle bydlení kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 5,9 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 20,8 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, zemního plynu o 140,2 %, tuhých paliv o 66,4 % a tepla a teplé vody o 28,8 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 26,1 % a ceny ubytovacích služeb o 21,3 %.

A pojďme dále. Vláda Petra Fialy nechtěla prý zvyšovat daně. V jejím programovém prohlášení stojí, že cesta ke stabilitě „je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže.“ Nyní je všechno jinak. O daňových změnách se mluví kvůli schodkům rozpočtů. Ten loňský se vyšplhal na 360,4 miliardy korun, na letošek je pak plánovaných 295 miliard. Fialův ministr Marian Jurečka opakovaně prohlašuje, že „zvyšování daní je nutnost.“ V lednu v ČT prohlásil, že se chystá zvyšování daní pro bohatší poplatníky. Nezmínil sice, jakou daňovou progresi má na mysli, ale s něčím podobným přišel už socialistický premiér Bohuslav Sobotka a neuspěl. To až nynější „pravicová“ vláda?

Současně ministr financí Stanjura ohlásil přípravu zvýšení daně z přidané hodnoty, a to tak, že její současná snížená sazba (10%) bude posunuta směrem vzhůru, na 13 až 14%. Čímž dojde ke zdražení mnoha druhů zboží a služeb, včetně například vodného a léků. Další na řadě bude zvýšení daně z nemovitosti, o kterém ten stejný Zbyněk Stanjura před volbami prohlásil, že nepřichází v úvahu, protože jde o nepřijatelné trestání občanů, kteří si ze svých zdaněných příjmů pořídili vlastní bydlení. Teď se to chystá udělat. Dalším porušením předvolebních slibů vládních stran pak bude chystané zvýšení sociálního pojištění pro živnostníky.

Jurečka též pravil, že „žádný z kroků se nesmí dotknout sociálně zranitelných skupin“. Jednou z nejzranitelnějších skupin jsou ale právě důchodci.  Pro ty se chystá Damoklův meč v podobě posunu odchodu do důchodu až na 68 let, přičemž jednotliví ministři a další politici pětikolky se ve veřejných vyjádřeních nejsou s to shodnout, od jakého stávajícího věku občana to bude platit.

Další Jurečkův nápad – omezení valorizací penzí ve vyšší sazbě, tj. lidem, kteří více vydělávali a více odváděli do důchodového systému. Takže oni teď budou potrestáni tím, že jejich důchody budou nivelizovány směrem k důchodům těch, kteří vydělávali méně a též tedy méně odváděli?

Vše navíc okořeněno tím, že penze se napříště dle Jurečky nemají. zvyšovat o celý růst inflace, ale jen o jeho dvě třetiny. Jak to bude v praxi vypadat, předvádí vláda právě v těchto dnech, kdy hodlá zpětně změnit způsob výpočtu valorizace důchodů za období červenec 2022 - leden 2023, čímž připraví každého penzistu s průměrným důchodem o více než 1 000 korun měsíčně.

Také se velmi aktivně jedná o snížení penzí v případě předčasného odchodu do důchodu, což prosazuje zejména ministr Zdeněk Stanjura. To je ale kvadratura kruhu. Stát bude nutit občany, aby pracovali do 68 let, což pro mnohé z nich bude nepřijatelné, ať ze zdravotních či jiných důvodů. Takže co? Budou potrestáni sníženou penzí předčasnou. Není – v optice uvedeného – vyloučeno, že nějaký vládní myslitel za čas přijde s tím, že se předčasné důchody zruší vůbec. Nebo že by všechny? U naší vlády, vedené „slušným a poctivým“ premiérem Fialou nelze dopředu hádat nic.

A pokračujme: loni v listopadu Sněmovna schválila tzv. válečnou daň, kterou mají oficiálně platit banky, energetické, petrolejářské či těžební firmy ze svých „mimořádných zisků“, prý na úhradu mimořádných nákladů spojených se zastropováním cen energií atd. To je taky hodně pokrytecká záležitost. Ono „zastropování“ je u nás postaveno nejvýše v Evropě, a pochopitelně prodejci energií se drží stropu, proč by měli filantropicky snižovat svůj zisk, že. V diskusi k tomu zákonu prohlásila Alena Schillerová (ANO) tohle: „Zavedení daně z mimořádných zisků může být spojeno s řadou negativních dopadů, zvláště v bankovním sektoru. Já se bojím, aby tuto daň nakonec nezaplatili občané například ve zvýšených poplatcích za bankovní služby nebo ve zdražení úvěrů či jejich nedostupnosti,“ To je vážný argument a lze se jen obávat, že exministryně financí bude mít pravdu.

Navíc je zde vysoká pravděpodobnost tzv. daňové optimalizace, tj. takového finančního plánování dotčených subjektů a strategie řízení jejich nákladů a příjmů, které bude jejich (novou) daňovou povinnost minimalizovat.

A kapitola sama pro sebe je česká, vládou organizovaná „pomoc Ukrajině“. V srpnu loňského roku byly náklady na tuto „pomoc“ vyčísleny takto: Celkem na tuto věc putovalo z veřejných zdrojů 12,6 miliardy korun. Z toho výdaje ze státního rozpočtu činily 10,5 miliardy korun. Nejvíce šlo na sociální dávky a další výdaje ministerstva práce a sociálních věcí, a to 6,3 miliardy korun. Podle ministryně obrany Černochové ČR Ukrajině poskytla vojenský materiál za 3,8 miliardy korun.“ Za kolik peněz převzala Ukrajina české tanky a další výzbroj od té doby, ministryně Černochová tají.  Zato se na jedné konferenci v listopadu 2022 podřekla, že „válka na Ukrajině je pro nás příležitost, aby se český obranný průmysl vrátil na výsluní.“ Tomu říkám pointa. Takže nejen že se vlastní občané okrádají zdola i shora (viz údaje z úvodu článku), ale ještě si tady členka naší vlády cynicky libuje, jaké z nás z toho maléru na Ukrajině čouhají kšefty. Hlavně že naše vláda dala slovo „mír“ pomalu na pranýř, usmažila na něm protilehlého prezidentského kandidáta a chystá zákon, který bude podobné názory posuzovat jako „ohrožení bezpečnosti země“. Už na to má i „poradce pro národní bezpečnost“ Tomáše Pojara. Nemýlím-li se, je to pojem převzatý z USA. V těchto souvislostech tomu lze rozumět. V žádném případě ale ne souhlasit.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomio Okamura byl položen dotaz

nezávislost

Dobrý den, podle vás jsme nejsme politicky nezávislí, znamená to, že volby jsou u nás zbytečné? Taky tvrdíte, že je třeba, abysme byli nezávislí i ekonomicky a v zemědělství. Je to ale vůbec možné, když je naše ekonomika závislá na exportu a na německé ekonomice? A co se týče zemědělství, jak chcete...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Petr Pavel znovu ukázal, že jeho prezidentování je pro naši zemi nebezpečné

14:56 Ivo Strejček: Petr Pavel znovu ukázal, že jeho prezidentování je pro naši zemi nebezpečné

Prezident Petr Pavel o sobě v minulých dnech dal vědět. Nemám na mysli jeho jakousi nehodu na motorc…