Aniž bychom používali velké nadsázky, můžeme říci, že desítky amerických měst v těchto dnech hoří. Včerejší noc zasáhly vesměs poklidné protesty již 75 měst Spojených států. A přitom byl ve většině těchto měst vyhlášen vlastně výjimečný stav, tedy zákaz nočního vycházení pod sankcí zatčení a dalších možných následků. Zatčených jsou tisíce, zraněných stovky a tu a tam se cudně objeví zmínka o mrtvých. Zásahy policie probíhají, alespoň podle snímků pořízených kameramany CNN, velmi diferencovaně. Někde se policie dokonce připojila k demonstrantům tichým vyjádřením solidarity se zabitým Afroameričanem Georgem Floydem. V jiných městech ovšem policie, zřejmě v záchvatech paniky z masovosti a intenzity protestních akcí, stupňuje brutalitu. O oko výstřelem policejního gumového projektilu, přišel dokonce novinář z agentury Reuters.

Tyto nepokoje svým rozsahem připomínají intenzivní bouře především afroamerické menšiny ve velkých amerických městech na podzim roku 1968. Tehdy se vládní administrativa poučila a provedla následně řadu reforem, které umožnily např. talentovaným mladým Afroameričanům dosáhnout vzdělání snáze nežli předtím. To byl dobrý impulz ke vzniku poměrně silné střední třídy z řad Afroameričanů.

Dnes je situace trochu jiná. Na „bitevních polích“ amerických měst lze vidět převážně mladé lidi, bílé i barevné. To je jiné než v roce 1968.

Záběr těchto nepokojů tedy není jen rasový, ale je to celý další komplex problémů, se kterými se příjmové slabší vrstvy americké společnosti dnes setkávají.