Jiří Paroubek: Americká města hoří

2. 6. 2020 21:09

Je zajímavé sledovat stručné zpravodajství veřejnoprávní ČT z hořících amerických měst. To americká televize CNN se věnuje v této věci zpravodajství velmi rozsáhle a podle možnosti také objektivně. Její komentátoři, často z liberálních, tedy podle Američanů z levicových pozic, hodnotí současný výbuch násilí, ke kterému v USA dochází, velmi detailně a ze všech úhlů pohledu.

Jiří Paroubek: Americká města hoří
Foto: archív autora
Popisek: Vír vlajky USA
reklama

Aniž bychom používali velké nadsázky, můžeme říci, že desítky amerických měst v těchto dnech hoří. Včerejší noc zasáhly vesměs poklidné protesty již 75 měst Spojených států. A přitom byl ve většině těchto měst vyhlášen vlastně výjimečný stav, tedy zákaz nočního vycházení pod sankcí zatčení a dalších možných následků. Zatčených jsou tisíce, zraněných stovky a tu a tam se cudně objeví zmínka o mrtvých. Zásahy policie probíhají, alespoň podle snímků pořízených kameramany CNN, velmi diferencovaně. Někde se policie dokonce připojila k demonstrantům tichým vyjádřením solidarity se zabitým Afroameričanem Georgem Floydem. V jiných městech ovšem policie, zřejmě v záchvatech paniky z masovosti a intenzity protestních akcí, stupňuje brutalitu. O oko výstřelem policejního gumového projektilu, přišel dokonce novinář z agentury Reuters.

Tyto nepokoje svým rozsahem připomínají intenzivní bouře především afroamerické menšiny ve velkých amerických městech na podzim roku 1968. Tehdy se vládní administrativa poučila a provedla následně řadu reforem, které umožnily např. talentovaným mladým Afroameričanům dosáhnout vzdělání snáze nežli předtím. To byl dobrý impulz ke vzniku poměrně silné střední třídy z řad Afroameričanů.

Dnes je situace trochu jiná. Na „bitevních polích“ amerických měst lze vidět převážně mladé lidi, bílé i barevné. To je jiné než v roce 1968.

Záběr těchto nepokojů tedy není jen rasový, ale je to celý další komplex problémů, se kterými se příjmové slabší vrstvy americké společnosti dnes setkávají.

Anketa

Existuje v České republice rasová či národnostní diskriminace?

11%
89%
hlasovalo: 6630 lidí

Přes 40 milionů Američanů dnes nemá práci. Velká část z nich nemá žádné finanční rezervy. V těchto společenských vrstvách je také přístup ke zdravotní péči často podstatně horší nežli u bohaté části americké společnosti. Z toho vyplývá také větší podíl zemřelých na koronavirus v řadách Afroameričanů a Hispánců, nežli u „bílých“ Američanů.

Zdá se, že segregace, byť v USA legislativně odstraněná především úsilím prezidentů Demokratické strany v 60. letech 20. století, Kennedyho a Johnsona, na sociální bázi segregace funguje dále.

Barevný americký občan má horší přístup ke kvalitnímu vzdělání, ke zdravotní péči a také je s ním mj. zacházeno jinak represivními složkami, ke kterými patří např. policie.

Zkrátka americká společnost je zralá na rozsáhlé reformy, které by umožnily příjmově slabším dostat trochu větší díl z bohatého koláče, který je na prostřeném stole Spojených států k dispozici.

Prezident Trump ovšem mluví tu o nasazení národní gardy a nyní již dokonce povolává na demonstrující armádu. To velmi pravděpodobně může ještě zvýšit radikalitu demonstrantů. A může se u vojáků objevit jev, podobně jako u policistů, že se budou „sbratřovat“ s demonstranty. A pak už státní moc nebude mít na své straně nic. Prostě, jak to říkal Napoleon Bonaparte: „Na bodácích se dlouho sedět nedá“.

 

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O potravinách a volném trhu

17:04 Petr Hampl: O potravinách a volném trhu

Tak máme za sebou diskuzi o povinné potravinové soběstačnosti. V parlamentě hlasovali o nařízení, p…