Po nakládačce a nesporném podrazu světového významu, daného svým utajením do posledního momentu, ačkoliv spolu aktivně jednali buď bilaterálně (Austrálie), či na summitu G7 či NATO (USA, Velká Británie) ze strany USA, Velké Británie a Austrálie po vykopnutí z dodávky ponorek pro australskou armádu a jejich nahrazením americkými jadernými ponorkami, vytvořením nového tichomořského vojenského paktu AUKTUS, ze kterého byla vyčleněna jaderná mocnost, člen NATO a člen Rady bezpečnosti, tedy Francie, přišla vzpoura proti přítomnosti Francie v zemi a obvinění ze strany malijského premiéra, že opustila Mali v boji proti džihádistům.

V tomto smyslu premiér Choguel Maiga promluvil i z tribuny právě probíhajícího Valného shromáždění OSN. A v rámci svého následného vystoupení ministr zahraničních věcí Ruska Sergej Lavrov klidně konstatoval, že Mali požádalo o pomoc soukromou ruskou vojenskou, tzv. Wagnerovou společnost.

Jen si zopakujme vývoj. Francouzští vojáci působí v Mali od roku 2013. Osm let poté, co dorazili Francouzi, se bezpečnostní krize rozšířila do Burkiny Faso a Nigeru, kde se četnými skupinami, z nichž některé jsou spojeny s Al-Káidou nebo se skupinou Islámského státu, potuluje regiony ze svých základen v saharské poušti. Bylo zabito asi 55 francouzských vojáků a několik stovek Malijců.