Možná to pro leckoho není zákon s významným společenským dopadem, pro mne osobně je však zásadní, mimo jiné i kvůli jisté symbolice, kvůli svému principu. Mluvím o zákonu, jímž se přikazuje obchodům mít zavřeno o některých svátečních dnech. A to vybraným obchodům, těm s prodejní plochou přes 200 metrů čtverečních.

Jde o stejný princip jako u mnoha jiných regulačních zákonů. Dva lidé spolu svobodně uzavřou vzájemně výhodnou transakci a kdosi třetí jim to zakáže, protože je moudřejší a ví, co je v jejich zájmu. Ví to prý lépe, než oni sami.

Obchodník nabízí práci. O svátcích za příplatek. Zaměstnanec tuto nabídku dobrovolně (a mnohdy velice rád) přijme. Obchodník díky tomu nabídne své služby zákazníkovi. Ten je dobrovolně (a mnohdy velmi rád) přijme.

A v tu chvíli přichází moudrý zákonodárce a řekne: vy neumíte dobře žít, vám svoboda nesvědčí, vy se dobrovolně sebepoškozujete. Zato já ale vím, jak vám bude dobře, a tak vám ty vaše smluvní vztahy ve vašem zájmu zakážu. A vy mi pak ještě poděkujete, protože sami přijdete na to, jak jste byli hloupí.