A protože se podle celosvětových výzkumů rodí v každé populaci takových dětí maximálně 3 procenta, měl by ve zdejších zvláštních školách co dělat z každých deseti romských žáků maximálně jen jeden jediný. Ti ostatní tam evidentně skončili nikoli kvůli svému IQ, ale kvůli tomu, že jim společnost není schopna poskytnout příležitost k vyrovnání jejich případných sociálních hendikepů.

Po pěti letech od výroku Evropského soudu to vypadá, že se u nás v tomto ohledu změnila jen jedna věc: někdejší zvláštní školy dostaly krycí název „praktické“. Podle zjištění úřadu ombudsmana do nich ale chodí, stejně jako v minulosti, romských dětí dobrá třetina. Zda je tomu opravdu tak, chce teď zjistit ministerstvo školství. A proto žádá, aby ředitelé praktických škol i základek se speciálními třídami spočítali, kolik z jejich svěřenců jsou Romové.